Svatý kopeček v Mikulově nabízí duchovní poselství, romantické výhledy i vzácnou přírodní lokalitu
Svatý kopeček v Mikulově na jižní Moravě není jen výraznou krajinnou dominantou. Nese v sobě duchovní poselství v podobě křížové cesty a kaple sv. Šebestiána a je zároveň i chráněnou přírodní lokalitou. Odměnou za výstup náročnější cestou až na kopec jsou také úchvatné výhledy na celé Mikulovsko, Lednicko a část Rakouska.
Pavlovské vrchy jsou přirozenou dominantou jinak převážně rovinaté krajiny Mikulovska. Masiv tvoří jurský vápenec, jehož stáří se odhaduje na 150 až 200 miliónů let. V minulosti byla oblast především pastvinou pro dobytek. První církevní stavby začaly na Svatém kopečku vznikat v první polovině 17. století.
Základní kámen kaple sv. Šebestiána byl položen 2. července 1623. O sedm let později byla kaple dokončena. V té době vzniklo také sedm zastavení v podobě volně stojících soch zobrazujících sedm smrtelných hříchů nebo sedm bolestí Panny Marie. V polovině 18. století bylo dostavěno dalších sedm zastavení.
Kaple sv. Šebestiána není běžně přístupná. V letních měsících je dovnitř možné nahlédnout alespoň přes mříž. Jediná příležitost navštívit interiér kaple je o první zářijové neděli během tradiční Mariánské pouti. Křížová cesta je naopak přístupná celoročně a bez časového omezení.
Jedná se však o chráněnou přírodní lokalitu, kde žije celá paleta vzácných živočichů a rostlin. Je zde proto zakázaný pohyb na kole. Na Svatý kopeček je tak možné vystoupat pouze pěšky. Náročnější trasa tvořená schody a kamenitým povrchem není vhodná pro kočárky nebo hůře pohyblivé výletníky.
Křížová cesta začíná nedaleko centra Mikulova, je dlouhá přibližně 750 metrů a výstup na vrchol v nadmořské výšce 363 metrů trvá asi půl hodiny. Odměnou jsou překrásné výhledy nejen na město Mikulov, ale i do širokého okolí, včetně části Rakouska. Zvláště za soumraku místo vybízí nejen k duchovnímu nebo romantickému rozjímání, ale oblast často vyhledávají také fotografové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
