Růžencová meditační zahrada v Hronově přináší zklidnění po celý rok. Vznikla na bývalém hřbitově
Při toulkách českou krajinou narazíme často na křížové cesty. Méně obvyklé je ale potkat růžencová zastavení. A právě ta si můžou prohlédnout návštěvníci Hronova v Královéhradeckém kraji v tamní meditační zahradě u kostela Všech svatých. Atmosféru umocňují i letité dřeviny. Rostou tam nejen u nás známé druhy, ale i vzácné stromy. Nevšední ráz dodávají místu i staré náhrobní kameny.
Kostel Všech svatých je v Hronově připomínán už roku 1359 jako farní kostel. Později byl barokně přestavěn. Má samostatně stojící renesanční zvonici z roku 1610 se čtyřmi zvony. Má také typické dřevěné podsebytí a šindelovou střechu. Kostel sousedí s bývalým starým hřbitovem, který se podařilo přeměnit na meditační zahradu s růžencovými zastaveními. Jde o obrazy s růžencovými tajemstvími. Jejich autorkou je malířka a ilustrátorka Eva Skořepová z České Skalice.
Malovaná zastavení byla vsazena do kovových stojanů, které vyrobil umělecký kovář a restaurátor Petr Hartmann z Nového Města nad Metují. Ten je i autorem ostatního kovaného inventáře zahrady.
Dvacet růžencových tajemství
Stojany s růžencovými zastaveními jsou rozmístěné po obvodu celé meditační zahrady. Vybízejí k přemýšlení o klíčových událostech života. A také o utrpení a oslavování Ježíše Krista. Připomínají celou svatou rodinu. Dvacet témat je po pěti rozděleno do růžence radostného, bolestného, slavného a růžence světla.
Atmosféru meditační zahrady umocňují hlavně letité stromy. Rostou tam nejen u nás známé druhy, ale i vzácné dřeviny. Třeba liliovník tulipánokvětý, metasekvoj čínská, tsugy kanadské nebo sekvojovec obrovský. Nejstarší stromy pocházejí ještě z doby známého vlasteneckého kněze Josefa Regnera, který v době národního obrození působil na Náchodsku. S pomocí hronovských obyvatel se už tak nevšední scenérii parkové úpravy podařilo doplnit o novou výsadbu stromků, keřů a květin.
Poučení i vzpomínání na minulost
Růžencová meditační zahrada respektuje i původní poslání tohoto místa. Zůstala tu řada sochařsky působivých náhrobků, často známých osobností, které tu žily, tvořily a některé se staly i předlohou pro Aloise Jiráska, když psal kroniku U nás.
Návštěvníci tu mimo jiné uvidí i pietní místo, kam byly v první polovině 19. století pohřbívány novorozené děti. Ty, které odešly na věčnost ještě před křtem. Náhrobek tu má i dědeček sourozenců Čapkových Karel Novotný. A místní nezapomněli ani na kněze Josefa Regnera Havlovického.
K Růžencové meditační zahradě se dostanete z hronovského náměstí Jiráskovou ulicí. Po levé straně budete mít rodný dům Aloise Jiráska, před vámi se bude tyčit hronovská dominanta, renesanční zvonice v těsném sousedství kostela Všech svatých. Pak se dáte do kopce směrem k místní části zvané Vyšehrad. Nalevo uvidíte kovanou bránu, kterou vstoupíte do zahrady. To ostatní už je jen na vás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
