Selhání protipovodňové vany způsobilo zanedbání kontrol a servisu. Je to jednoznačně naše chyba, omlouvá se mluvčí ŘSD
Protipovodňová vana v Ústí nad Labem měla ochránit frekventovanou silnici pod mostem Edvarda Beneše před zatopením, a to až do výšky hladiny Labe 7,5 metru. Kvůli závadě ale selhala. O nápravě situace i plánech, jak udržet důležitou komunikace průjezdnou v budoucnu, si povídáme mluvčím Ředitelství silnic a dálnic Janem Rýdlem.
Jak protipovodňová vana funguje?
„Ústecká vana má dvě voděodolné krajnice, které zadržují vodu v případě zvednutí hladiny řeky Labe. V té chvíli je pak vozovka pod úrovní nebo poblíž vodní hladiny. Zároveň se v ten moment zavírá povodňová klapka. Ta zde být musí, protože potřebujeme, aby z této silnice odtékala dešťová voda, která se zde právě kvůli tvaru okolí silnice shromažďuje,” vysvětluje mechanismus mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.
Co způsobilo zatopení protipovodňové vany?
Komplikace na vodním zařízení způsobilo zanedbání kontrol a servisu.
„Je to jednoznačně naše chyba. Na druhou stranu jsme reagovali se zajištěním úseku velice rychle. Situaci nám pomohl vyřešit potápěč, který se nabídl, že zatopené zařízení prohledá. Poskytli jsme mu i jeho asistenčnímu týmu veškeré možné informace o mechanismu. Musel se pohybovat ve velmi úzké šachtě plné kalné vody v hloubce zhruba tří metrů. Podařilo se mu ze sekundárního zajištění vyprostit hadr, který odtok ucpal,” popisuje Rýdl.
Od roku 2010, kdy byla vana uvedena do provozu, jsme se s tak výrazným zvýšením hladiny Labe nesetkali. Do teď pracovala vana bezchybně,” doplňuje.
Jak probíhala komunikace s primátorem Nevědickým ohledně zatopeného protipovodňového zařízení? Kdy dojde k revizi vany a bude její oprava probíhat současně s opravou Benešova mostu? To a mnohem více se dozvíte v přiloženém audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
