Samotářky v převaze

Podle Ladovy studie jsou naopak hvězdy ve většině případů samotářky. A protože planety nepochybně vznikají mnohem snadněji kolem osamělých hvězd, lze z předcházejícího závěru usuzovat, že ve vesmíru mohlo vzniknout mnohem více planet, než se doposud předpokládalo.
Jak na to Lada se svým týmem přišel? Astronomové už dávno vědí, že velmi hmotné a jasné hvězdy často existují jako složky vícenásobných hvězdných systémů. Zhruba čtyři pětiny hvězd s velkou hmotností jsou součástí těchto seskupení. Avšak takovéto jasné hvězdy v naší Galaxii najdete jen vzácně. Z nedávných výzkumů hvězd o malé hmotnosti zároveň vyplývá, že málo svítivé hvězdy se jen velmi zřídka vyskytují ve vícenásobných systémech. Z dřívějška je také známo, že hvězdy o malé hmotnosti s nízkou teplotou i svítivostí, jako jsou červení trpaslíci či hvězdy spektrální třídy M, jsou ve vesmíru zastoupeny podstatně hojněji než hvězdy s velkou hmotností. Avšak pouze čtvrtina z nich má nějakého hvězdného průvodce. Na první pohled to vypadá trochu nepřehledně, ale dáme-li tato fakta dohromady, dojdeme ke stejnému závěru jako Charles Lada: nejrozšířenějšími hvězdami v naší Galaxii jsou osamocení červení trpaslíci, neboť představují více než dvě třetiny hvězdných soustav.
Ladův objev rovněž naznačuje, že planety mohou být ve vesmíru mnohem četnější, než se astronomové doposud domnívali. Vznik planet ve dvojhvězdném systému je totiž značně obtížný, protože gravitační síly obou hvězd rozkládají zárodečný protoplanetární disk. Tomuto zjištění nahrává i nedávný objev kamenné planety pouze pětkrát hmotnější než naše Země, která obíhá kolem osamělého červeného trpaslíka. Podle astrofyziků z Ladova týmu se na oběžných drahách kolem podobných trpaslíků může nacházet velké množství planet.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.