Ruce v jeskyních

Vědcům pomohl tzv. Manningův statistický index, který umožňuje porovnáním délky prstů na jedné ruce odlišit pohlaví jedince. Konkrétně se jedná o ukazováček, utvářený od prvních měsíců života plodu pod vlivem estrogenů, nejdůležitějších ženských hormonů a prsteníček, na nějž mají vliv pro změnu typicky mužské testosterony. Pro archeology a antropology jsou získaná zjištění opravdovou novinkou. Až donedávna si mysleli, že ženy se v pravěku jen málo účastnily nejrůznějších léčebných, magických, věšteckých nebo zasvěcovacích rituálů, s nimiž je nejčastěji vznik jeskynních maleb, a tedy i otisků ruky, spojován. Na jeskynních malbách se velmi často setkáváme s výjevy z lovu - a to byla, podle našich dosavadních představ, především doména mužů.
Tvůrci počítačového programu, který otisky rukou analyzuje, francouzský etnoarcheolog Jean-Michel Chazine a informatik a odborník na prehistorii Arnaud Noury, své výzkumy zahájili na souboru otisků z jeskyně Gua Masri II na východě indonéského ostrova Borneo. Tento soubor je zvláštní tím, že všechny otisky v jeskyni jsou negativní - nevznikly prostým otištěním obarvené ruky, ale prskáním barvy přes ruku, položenou na skalní stěnu. Z prvních počítačových rozborů vyplývá, že otisky jsou v jeskyni promyšleně organizované. Mužské se vyskytují na jiných místech jeskyně než ženské a nikde nejsou současně; pro každé pohlaví je také typická jiná směrová orientace otisků. Je zjevné, že pravěcí muži využívali jiných částí jeskyně než ženy. Odborníci doufají, že se jim díky zjištěným odlišnostem podaří stanovit i chronologii a prehistorická období vzniku otisků. Časem se jistě dostane i na jiné jeskyně, plné otištěných rukou našich předků. Jsou jich po světě tisíce.

Frederik Velinský

Zdroj:
Zpráva ČTK/EFE z 19. ledna 2006.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.