Roztroušená skleróza a Ilona Olžbutová
„Nejhorší na nemoci je, když nevíte, co od ní můžete čekat…“ říká paní Ilona Olžbutová, která pomalu třicet let vedla v Liberci klub pacientů s roztroušenou sklerózou. Ona sama přitom tuto nemoc poznala nemoc na vlastní kůži. Její příběh může být návodem, jak s roztroušenou sklerózou žít, bojovat a nepoddat se.
Byla to právě nemoc, která ji zavedla mezi stejně postižené lidi, kterým pomáhala a stále pomáhá… „Pravidelný pohyb je jediná, největší podpůrná možnost při téhle diagnóze...“ myslí si Ilona Olžbutová, která si sama udělala cvičitelský kurz.
Roztroušená skleróza si nevybírá – napadá i lidi v produktivním věku, varuje paní Ilona. Sama onemocněla, když jí bylo třicet sedm. Nejtěžší podle ní bylo překonat to, že je invalida a jít ven. Nemoc jí vzala zaměstnání a možnost věnovat se dětem nebo koníčkům. Dostala se ale k pravidelnému pohybu a k možnosti poznat lidi se stejnou diagnózou.
V současnosti vede tři skupiny cvičících, pracuje v občanském sdružení Drak a snaží se nemocné přivést zpět do společenského života. „Nemoc jako taková je takové zastavení v našem lidském osudu a záleží jen na člověku, jakou cestou se po nemoci vydá.“ myslí si Ilona Olžbutová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
