Ptačí pozorovatelna u českobudějovických Vrbenských rybníků připomíná svázaný snop rákosí
Výlet do jižních Čech bychom klidně mohli začít známou větou: Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je rybníček Brčálník. Jenom se nepodíváme k Brčálníku, ale ke Starému houženskému rybníku, vedle kterého je ještě rybník Haberský, Starohaklovský a mnoho dalších. Zkrátka, vydáme se k takzvaným Vrbenským rybníkům v Českých Budějovicích, u kterých stojí pro veřejnost volně přístupná ptačí pozorovatelna.
„Ptačí pozorovatelnu tvoří jednoduchá dřevěná konstrukce složená z nahrubo opracovaných kmenů, větví a prken. Ty jsou z akátového dřeva, které je značně odolné, takže je nebylo potřeba zvnějšku nijak lakovat nebo upravovat. O to více ladí s okolím,“ popisuje ornitolog Jakub Vlček.
Rozhledna má tvar trojbokého jehlanu a stojí na okraji Starého houženského rybníka. Celková výška pozorovatelny je devět metrů, přičemž ptactvo a okolní přírodu je možné pozorovat z vyhlídkové plošiny ve výšce sedmi metrů.
„Čím delší čas tady strávíte, tím více zajímavostí můžete spatřit,“ připomíná ornitolog Jakub Vlček. U Vrbenských rybníků bývá k vidění velká ptačí kolonie se spoustou, někdy i velmi vzácných druhů. Od racků, přes husy až po volavky.
„Sdružuje se tu velké hejno hus, nejen naše husy velké, ale i takzvané seveřanky, husy běločelé. Dříve či později se objeví rákosník proužkovaný, rákosník obecný a zjara jsem tu mohl krásně pozorovat strnady rákosní, kteří si hned pod rozhlednou postavili hnízdo, takže jsem viděl to jejich hnízdní chování hezky z nadhledu,“ dodává Jakub Vlček.
Podle oficiálních údajů je Přírodní rezervace Vrbenské rybníky výjimečná zejména výskytem vzácných a ohrožených druhů ptáků a je proto zařazená do soustavy chráněných území Natura 2000 jako součást ptačí oblasti Českobudějovické rybníky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
