Psychologové mají v nouzovém stavu plné ruce práce. Navíc řeší věci, které by je dřív ani nenapadly

Problémy konzultují s lidmi po telefonu nebo on-line. Opatření proti šíření koronaviru uvěznila řadu lidí doma a izolace otevřela témata, se kterými se psychologové předtím nesetkávali.

Například děčínská psycholožka Jana Merhautová denně stráví konzultacemi s klienty, se kterými se teď nemůže vidět osobně, i víc než 12 hodin.

„Ono to vypadá, že sedíte u telefonu, tak že to není náročné. Ale musím víc mapovat, víc zjišťovat i to, co ten dotyčný neřekne – jak se cítí, protože ne všichni umějí pojmenovat své emoce,“ vysvětluje úskalí telefonických konzultací.

Jedním z často řešených problémů je „ponorka“ s rodinou

Běžně podle ní lidé většinou řešili osobní problémy, za posledních 14 dní se ale situace změnila.

„Z 90 %, kdo volal prvních zhruba 14 dní od vyhlášení protikoronavirových opatření, tak to byli lidé, kteří se cítili méněcenně, protože například neumí šít roušky nebo nemají šicí stroje – to bych si netipnula,“ dodává Merhautová.

Další lidé zas řeší pro ně těžkou a nezvyklou situaci – museli zůstat s dětmi doma. „Jde fakt jako až o tzv. „ponorky“ z toho, být v té rodině pohromadě a mít pocit, že nemáte kam utéct,“ vysvětluje psycholožka.

Jana Merhautová je zároveň supervizorka, tedy jakási externí podpora pro pracovníky v pomáhajících profesích – ať už jde o tým v domově seniorů, nebo třeba v zařízení, které se stará o postižené.

„Nejzásadnějším tématem je, když se ukáže, že někdo do těch zařízení zanesl tu nákazu – ten dotyčný se pak s tím neumí vyrovnat, jsou tam velké pocity viny,“ popisuje Merhautová a dodává: „Na druhou stranu je tento nouzový stav obrovskou příležitostí pro to, aby se každý zamyslel nad svým dosavadním životem a podívat se, kde by člověk mohl udělat změnu.“

Pomoci podle ní může třeba už jen procházka přírodou, péče o fyzickou kondici a rozumné sledování aktuální situace.