Procházka oblohou (únor)

Jižně od Blíženců září tzv. zimní trojúhelník vytyčený hvězdami Sírius ve Velkém psu, Betelgeuze v Orionu a Prokyon v Malém psu. Souhvězdí Býka ustupuje před Orionem směrem k západu a nad ním uvidíme souhvězdí Vozky s Perseem. Níž nad severozápadem je Kasiopeja se svým dvojitým W. Na východní obloze vystupuje Lev a severovýchodu dominuje seskupení Velkého vozu. Z objektů vzdáleného vesmíru stojí za pozornost otevřená hvězdokupa M44 známá jako Jesličky. Najdeme ji v obrazci Raka. V oblasti asi třikrát větší, než je měsíční disk, nám triedr pěkně rozliší její hvězdy.
Z planet hraje prim Mars, který vidíme celou noc. 27.ledna byl nejblíže Zemi, o dva dny později prošel opozicí se Sluncem a až do 22. března bude mít úhlový průměr větší než 10 vteřin, tedy nejpříznivější podmínky pro jeho pozorování. Po celé letošní období viditelnosti natáčí planeta k Zemi svou severní polokouli.
Merkur je na začátku února viditelný nízko na ranní obloze. Saturn svítí celou noc kromě večera. Naopak na večerní obloze najdeme Uran, ovšem jen pomocí dalekohledu. Jestliže jsme se nezmínili o Venuši, Jupiteru a Neptunu, pak proto, že tyto planety jsou v únoru nepozorovatelné.
Z úkazů stojí za zmínku konjunkce Saturnu s Měsícem, ke které dojde hned 3. února ve tři hodiny ráno. Z dalších devíti konjunkcí je z našeho území viditelná jen jedna, a to 28. února ráno v pět hodin, kdy se do konjunkce dostane Měsíc s hvězdou Regulus, která bude asi 5 stupňů severně.
A na závěr ještě měsíční fáze. 6. února je Měsíc v poslední čtvrti, čtrnáctého pak v novu, kdy je samozřejmě nepozorovatelný, dvaadvacátého v první čtvrti a osmadvacátého v úplňku.
Hezkou podívanou.