Procházka oblohou (květen)

Pokračujeme-li v oblouku jižněji, nalezneme další jasnou hvězdu Spiku, která vévodí souhvězdí Panny. Zmíněné tři hvězdy, tedy Regulus, Arktur a Spika nám vytyčují velmi dobrý orientační obrazec, tzv. jarní trojúhelník. V zenitu vrcholí Velký vůz a za ním dál na sever vidíme další nezapadající souhvězdí. Koncem měsíce už se na východě objevují letní souhvězdí v čele s Lyrou a jejím zářivým modrobílým skvostem Vegou. Z objektů vzdáleného vesmíru si povšimněme otevřené hvězdokupy M48. Najdeme ji mezi Lvem a Rakem, ale pod ekliptikou v západní části táhlého souhvězdí Hydry. Máme-li dobrý zrak, uvidíme ji i volným okem. Trochu se podobá známým Jesličkám.
Viditelnost planet se oproti minulým měsícům trochu zlepšila. Merkur ale uvidíme jen na začátku měsíce nad severozápadním obzorem, po první dekádě se pak ztratí v záři večerního Slunce a znovu jej spatříme až v říjnu na ranní obloze. Venuše se nachází ráno nad východním obzorem, zatímco Mars je stále nepozorovatelný. Jupiter je podobně jako Venuše na ranní obloze a tak nejlépe bude viditelný Saturn. Planeta leží v souhvězdí Lva a je proto pozorovatelná ještě poměrně dlouho po západu Slunce. Doporučuji použít dalekohled, nebo navštívit nejbližší hvězdárnu; při pozorování už třeba menšími přístroji lze vidět mimořádně tenké prstence, které se v souvislosti s pozicí naší planety i Saturnu na oběžné dráze kolem Slunce postupně uzavírají. Planetu bude možné pozorovat na večerní obloze přibližně až do konce července, kdy se ztratí na denním nebi. Uran s Neptunem jsou nepozorovatelné.
Říci, že májová obloha je na úkazy skoupá, je slabé slovo, z deseti konjunkcí, které v průběhu května nastanou, totiž neuvidíme večer a v noci na naší obloze žádnou. A tak na závěr jako vždy alespoň měsíční fáze. Prvního byl Měsíc v první čtvrti a do úplňku doroste 9. května. V poslední čtvrti bude sedmnáctého a v novu 24.května. V máji stihneme ještě i první čtvrť, ve které se náš souputník ocitne posledního, tedy 31.května.
Hezkou podívanou!