Procházka oblohou (březen)

Na ní ještě spatříme typická zimní souhvězdí v čele s Orionem. S postupujícím večerem a nocí se už objevují souhvězdí jarní, v nichž ovšem není tolik jasných hvězd jako v zimě. Výjimky tvoří mj. Regulus v souhvězdí Lva, načervenalý Arktur v souhvězdí Pastýře nad severovýchodem a o kousek níž jasná Spica v souhvězdí Panny. Pokročilejší pozorovatelé už vědí, že spojnice těchto hvězd tvoří jarní trojuhelník, který usnadňuje orientaci na jarní obloze.
S viditelností planet v březnu je to mnohem horší. Čest zachraňují obři - tedy Jupiter se Saturnem, které můžeme spatřit téměř po celou noc. Jupiter se blíží ke své květnové opozici se Sluncem a od 5. března se začíná pohybovat retrográdně, tedy zpětně k západu. Naopak Saturn zastaví svůj zdánlivý zpětný pohyb 5. dubna. Planetu s příznivě nasměrovanými prstenci si můžeme vychutnat i v menší dalekohledu. Merkur můžeme zahlédnout počátkem měsíce nízko nad západem, zatímco Venuše září jako Jitřenka ráno nad jihovýchodem. Mars zapadá krátce po půlnoci, od Země se vzdaluje a viditelnost je čím dál horší. V létě se pak dokonce z oblohy na několik měsíců vytratí. Uran a Neptun jsou nyní nepozorovatelné.
Z úkazů však určitě zaujmou dvě březnová zatmění. To měsíční, které nastane v noci ze 14. na 15. března, bude ovšem jen polostínové a tudíž málo patrné. Jeho střed vypočítali astronomové na 47 minut po půlnoci. Mnohem lépe na tom bude 29. března zatmění Slunce, v některých místech světa viditelné jako úplné, u nás ovšem jako částečné. Začne v 10.47 hod. a skončí po dvou hodinách, zhruba ve 12.50. Střed zatmění nastane necelou čtvrt hodinu před polednem. Z konjunkcí Měsíce s hvězdami stojí za zmínku 9. března konjunkce s Polluxem, 12. března s Regulem a především 21. března s Antarem. 3. dubna se Měsíc ocitne v konjunkci také s Marsem.
A na závěr ještě měsíční fáze: úplněk nastane 15. března, poslední čtvrt nastane 22. března a nov, kdy Měsíc není vidět, pak 29. března.

Miroslav Zimmer