Proč ubývá vrabců
Rozhovor s Vladimírem Bejčkem z katedry ekologie lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Neví se ani, kdy to všechno vlastně začalo. Například ve Finsku to bylo někdy v 70. letech. Za 25 let tam ubylo 60% vrabců. Vrabčí populace ve velkých městech na Britských ostrovech, v Londýně, Edinburghu, Glasgowě a Dublinu se za minulých 20 let snížily o více než 90%, což znamená, že z těchto měst vrabci prakticky zmizeli. I u nás zhruba za posledních 15 let vrabců znatelně ubylo. Přesná čísla však ornitologové k dispozici nemají. Koho by v minulosti napadlo zabývat se detailně tak obyčejným ptačím druhem? A tak se úbytek vrabců u nás za těch uplynulých 15 let udává číslem, které se pohybuje zhruba mezi třiceti až šedesáti procenty. Fakt, že je vrabců ve městech o hodně méně než dřív, je nepřehlédnutelný. Zkuste se po nich podívat ve vašem městě. Dost možná, že neuvidíte přes veškerou snahu ani jednoho vrabce. Asi si proto těžko dokážete představit, jakým kdysi býval v našich zemích vrabec škůdcem. Za Marie Terezie byla za každého zabitého vrabce vyplácena peněžitá odměna a ještě třeba za protektorátu bylo hubení vrabců dokonce úředně nařízeno.
Obecně platí, že živočišný druh, jehož početnost se prokazatelně a významně sníží, začne být považován za ohrožený. Mimo jiné i proto, aby se na proces vymírání vrabců upozornilo, byl letos vrabec Českou společností ornitologickou vyhlášen za ptáka roku. Ale pozor. V České republice žijí dva druhy vrabců, které od sebe laik obtížně rozeznává... Dejme už slovo Vladimíru Bejčkovi.
Týká se vymírání vrabčích populací obou našich druhů?
U nás v České republice žijí vrabec domácí a vrabec polní. Vrabec domácí je v současné době velice silně orientován na lidskou přítomnost a na lidská sídla, kde hnízdí a sbírá potravu. Ten dobře patrný úbytek platí právě pro něj.
Čím se oba druhy vrabců od sebe liší?
Například zbarvením. Rozdíl není sice na první pohled nějak zvlášť výrazný, ale vrabec domácí je daleko méně vybarven, než vrabec polní. Navíc je zde velký rozdíl mezi samcem a samicí. Samec je přeci jen pestřejší. V případě vrabce polního jsou samec i samice zbarveni stejně.
Vrabec domácí tedy vymírá... Proč tomu tak je? Těch příčin bude asi víc...
Jak už jsem řekl, vrabec domácí obývá lidská sídla a ve volné přírodě vůbec nežije. Jeho úbytky v posledních letech jsou značné. Nejen u nás, ale i v západní Evropě. Ty stavy jsou skutečně zlomkové oproti minulým desetiletím. Příčin vymírání bude skutečně mnoho. Je to vlastně dáno už třeba tím, že se člověk ve svých sídlech chová jinak než dříve. Ubývá například ploch s plevelnou vegetací, kde vrabci s oblibou sbírají svou potravu. Ubývají možná i hnízdní příležitosti; vrabec totiž často hnízdí na místech, která nejsou příliš "upravená". Jedná se o různé nedokonalosti domů; vrabci hnízdí ve škvírách, pod střechami, ale i v budkách. Takových míst ve městech ubývá.
Britští vědci se nedávno pokusili objasnit příčiny úbytku vrabců v zemědělské krajině jižní Anglie. Zkoumali přitom několik vrabčích populací, přičemž v jedné z nich vrabců ubývalo a zbylé byly co do počtu stabilní. Přitom se zjistilo, že se od sebe tyto populace neliší ani v počtu mláďat na jedno hnízdo, ani v jejich přežívání. Problém byl v tom, že v ubývající populaci méně vrabců přežívalo zimu. Jak se ukázalo, příčinou byl zjevně nedostatek potravy v místě, kde vrabci žili. Když je vědci několik zim uměle přikrmovali, úbytek vrabců se zastavil. Je tedy jedním z hlavních vrabčích problémů lokální nedostatek potravy?
To může být pravda. Vrabci v zimním období, v mimohnízdní době potřebují obilné lány nebo pole, kam masově ve velkých hejnech zaletují a sbírají potravu. Pokud si všimnete konkrétně třeba severních Čech, vidíte, že právě obilných lánů ubylo. I to může být tedy jeden z důvodů, proč vrabci hůře přežívají.
Co třeba životní prostředí? Nemůže na ně mít nějaký negativní vliv?
Bezesporu. Bylo dokonce prokázáno, že si vrabci do svých těl s potravou zanášejí různé cizorodé látky, konkrétně třeba PCB i jiné.
A co predátoři, dravci? Často se teď ve městech vysazují uměle, zejména proti holubům, ale nemohou hubit třeba i vrabce?
Vysazují se především větší sokolovití ptáci, sokoli nebo rarozi. Vrabci nejsou jejich hlavní potravou. Tady jde především o predátory typu poštolky, krahujce, ale třeba i krkavcovitých ptáků, jako je straka a sojka. Tito ptáci určitě svou početnost ve městech navýšili a s tím také lze spojit úbytek vrabců. Sojka i straka jsou schopné ulovit málo vzletná mláďata. Jakmile se mláďata dostanou z hnízda, které bývá před těmito predátory kryto a pohybují se někde na zemi, stávají se lehkou kořistí.
Hrozí nebezpečí, že by vrabci úplně vymizeli?
Těžko předvídat. Já mám pocit, že to je až příliš katastrofická vize, k níž nedojde. Ale samozřejmě se dá očekávat ještě další snižování stavu populace tohoto ptačího druhu. V Praze přibyl za poslední desetiletí jako hlavní vrabčí predátor krahujec obecný, který dřív hnízdil spíše ve volné krajině. Část populace se však přesunula do měst. Tito predátoři jsou velice schopnými dravci, kteří umí vrabce chytat a účinně redukovat jejich stavy.
Každý živočich je pochopitelně něčím prospěšný přírodě. Čím je prospěšný vrabec domácí a o co bychom přišli, kdyby vrabci z měst definitivně zmizeli?
To není jednoduchá otázka. V každém případě si musíme uvědomit, že vrabci, jako většina zrnožravých ptáků v době rozmnožování krmí svá mláďata i sebe hmyzem. Vrabci jsou tedy schopni účinně chytat hmyz, dokonce i ten létající; nemyslím tím přímo mouchy, ale třeba nějaký méně pohyblivý létající hmyz. Ten loví i ve vzduchu. Sbírají housenky, i mnohé škodlivé druhy hmyzu... A tím mohou prospět.
Co můžeme pro vrabce udělat my, laici...
Mnoho ne. V každém případě však nemusíme být v pasivní roli. Dokrmování zrním na krmítkách, případně i nějakými jinými semeny je samozřejmě možné. V rozsáhlých lidských sídlištích typu sídlišť panelákových může pomoci vyvěšování budek, protože vrabec, pokud nemá jinou možnost, budky velice ochotně akceptuje.
Chystá se o vrabcích nějaká organizovaná kampaň nebo něco podobného?
Určitě, protože jak už bylo řečeno na začátku, vrabec domácí se stal ptákem roku. Pták roku je vždy vyhlašován Českou společností ornitologickou a z její kampaně jistě vzejdou nějaká doporučení. Jedním z nich by mohlo být třeba právě doporučení vyvěšovat speciální budky v místech, kde jsou malé hnízdní příležitosti.
Teď naše povídání ovšem poněkud zobecníme. Je takový pohyb v ptačích populacích, jako právě teď v té vrabčí běžný? Stává se i u jiných ptačích druhů, že náhle bez zjevných příčin z určitého území zmizí? A co ptačí druhy, které až donedávna na našem území nežily? Je možné uvést příklady ptačích druhů, které se u nás naopak nově rozšiřují?
Dokonce jsem slyšel, že je u nás ve volné přírodě možné vidět i hnízdícího papouška?
Je to tak. Nebylo to však bez lidského přispění. Konkrétně poblíž města Sázavy žije drobná populace mniška šedého. Vznikla díky entuziasmu jednoho chovatele, který tuto populaci vlastně založil - vypouštěním odchovaných ptáků.
Je to běžné i jinde v Evropě? Existují podobné populace cizokrajných ptáků i ve volné přírodě jiných zemí?
Já myslím, že je to odvěká snaha člověka, mít ve svém okolí něco zvláštního. Asi nejvíc takových zvláštností můžeme vidět na Britských ostrovech, kde jsou navíc ještě příhodné klimatické podmínky, díky přímořskému charakteru tohoto souostroví. Tam můžete potkat skutečně kdeco.
Papoušek se asi jen tak ptákem roku v České republice nestane. Přeci jen máme u nás dost kruté zimy. Na ptáka roku 2003, vrabce domácího však nezapomínejte. Vrabec a sýkorka na zasněženém krmítku za zamženým oknem - to je přece hotový symbol zimní domácí pohody. Nejen vám by asi vrabec chyběl. Na závěr si ještě jednou zopakujme rady Vladimíra Bejčka z katedry ekologie lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Jak tedy vrabcům pomoci? Dejte si za okno krmítko a pravidelně do něj sypte zrní nebo proso. Jste-li technicky zruční, vyrábějte pro vrabce budky. Nic víc se dělat nedá. Vrabec domácí totiž odedávna byl, je a bude závislý na člověku. A to je pro něj špatně i dobře. Jak se píše v brožuře o vrabcích, kterou chystá k vydání Česká společnost ornitologická, "osud vrabců je osudem nás samých... Smiřme se s faktem, že ani obyčejný vrabčák už nebude tím, co býval."
Frederik Velinský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bývalý kriminalista o kauze Motol: Selhala jakákoliv vnější i vnitřní kontrola. Obviněných určitě přibude
-
Firma VitaVape slibuje zdravou alternativu ke kouření. Podle dTest může jít o nekalou reklamu
-
Vydírání, digitální závislost a málo spánku mladých. To jsou témata nízkoprahového centra Podané ruce
-
ONLINE: Počet obětí útoku na Kryvyj Rih vzrostl na 19. Rakety podle Kyjeva zasáhly obytnou oblast s hřištěm