Proč nemá Venuše měsíc

14. březen 2010

Planeta Venuše je sice naší Zemi podobná, ale zároveň je svými podmínkami zcela odlišná. Má sice atmosféru a oblaka, ale panuje na ní téměř pětisetstupňový žár a doslova drtivý tlak. Kdysi ji lidé považovali za nádhernou, proto také dostala jméno po bohyni krásy. O Venuši víme, že nemá žádného svého přirozeného průvodce. Proč je tomu tak se nedočtete v žádné populárně vědecké publikaci.

Stejnou otázku si před časem položili američtí astronomové Alemi a Stevenson. Pomocí počítačové animace dospěli k nečekané, ale zajímavé odpovědi. Podle nich se s Venuší v rané fázi vývoje Sluneční soustavy tečně srazila velká planetka a vytvořila posléze její přirozenou družici. Podobná událost postihla Zemi při srážce s Měsícem; v případě Venuše tento střet změnil smysl její rotace na retrográdní. Vědci se domnívají, že tento Venušin měsíc se pak vlivem slapového tření vzdaloval od Venuše podobně jako náš Měsíc od Země. Jenže uplynulo prý řádově asi deset miliónů let a s Venuší se tečně srazila další planetka, která znovu otočila rotaci planety, což změnilo gravitační působení mezi Venuší a první družicí natolik, že se začala vracet. Při návratu zničila druhou vzniklou družici a posléze se sama na Venuši zřítila.
S mnohem jednodušším vysvětlením, proč je Venuše bez družic, však přišli astronomové Hénon, Warell a Karlsson: Venuše nemůže mít dlouhožijící družice, protože jak prográdní tak retrográdní planetocentrické dráhy mají menší poloměry než planetostacionární dráha. Jinými slovy řečeno - i kdyby u Venuše nějaká přirozená družice vznikla, nebo byla planetou zachycena, stejně se dřív nebo později zřítí na Venuši. Anebo naopak unikne vysokou rychlostí natrvalo z jejího gravitačního pole za dobu podstatně kratší, než je stáří sluneční soustavy. Možná právě toto se Venuši přihodilo. Každopádně to čeká na důkladnější vědecké potvrzení.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.