Příliš starý Otesánek

Objev, který je dílem mezinárodního týmu astronomů, nedávno uveřejnil renomovaný vědecký časopis Astrophysical Journal Letters. Černá díra je dokonce tak obrovská a tak stará, že si s tím její objevitelé nevědí rady. Kladou si otázku, zda se vůbec mohla ve své době vyvinout. Hmotnost tohoto giganta se totiž podle všeho rovná hmotnosti deseti miliard našich Sluncí. Je to jako kdybyste na druhou stranu pomyslné decimálky dali všechny hvězdy Mléčné dráhy. Průměr černé díry je pak tisíckrát větší, než celá naše sluneční soustava.
Černá díra označená jako Q0906+6930 se nachází ve středu tak vzdálené galaxie, že by měla být stará asi 12,7 miliard let. Znamenalo by to, že vznikla jen miliardu let po vzniku vesmíru, což potvrzuje, že by opravdu šlo o vůbec nejstarší černou díru, kterou známe. Zmíněný kolos udivuje vědce i z hlediska vývoje a fyziky velmi mladého vesmíru. Astronom Roger Romani ze Stanfordské univerzity, jehož tým černou díru našel, k tomu prohlásil: "Vesmír byl tehdy velmi mladý. Porozumět tomu, proč právě tato černá díra v něm mohla dosáhnout své hmotnosti a velikosti, je velká výzva". Podle Romaniho je objevený "drobeček" unikátní také tím, že existoval už v čase takzvané vesmírné doby temna; tedy v době, kdy se vesmír teprve ochlazoval po počátečním velkém třesku. Ochlazování mladého vesmíru trvalo právě zhruba jednu miliardu let a první černé díry, hvězdy a galaxie se v něm teprve začaly tvořit. Proto je tak obrovský objekt v této době něčím opravdu výjimečným.
Otesánkovy výjimečné vlastnosti přinášejí také výjimečné problémy. Třeba určení přesné hmotnosti černé díry komplikuje skutečnost, že značnou část světla i ostatního záření jí samotné i jejích sousedů, podle kterých by se dalo zkoumat vzájemné gravitační působení, pohlcují prachoplynová mračna, nacházející se mezi ní a Zemí. Příští rok chce výzkumný tým sledovat rentgenové emise a gama záření této černé díry. Vědci si od toho slibují zpřesnění odhadu celkové hmotnosti i dalších parametrů vesmírného Otesánka.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.