Předení - téměř zaniklé řemeslo
Tradiční řemesla, jako košíkářství nebo drátenictví, jsou dnes vidět většinou jen na řemeslných trzích. Předvádět tradiční řemeslo jezdí na Víseckou rychtu do Kravař na Českolipsku i Ludmila Antošová. Za klapotu kolovrátku předvádí, jak z chomáče vlny vzniká příze.
I když je předení práce skoro pohádková, ve skutečnosti to žádná pohádka není - na jeden svetr je potřeba 12 vřetýnek příze. Než usedne přadlena Ludmila Antošová ke kolovratu, musí si vlnu sama vyprat, usušit i česat. Přes všechnu tuto práci jí předení baví.
Navíc podle Ludmily Antošové dnes není v České republice, až na pár výjimek, nikdo, kdo by učil příst vlnu. Všechno, co dnes předvádí, se naučila sama systémem pokus-omyl. Ani kolovrátek se dnes nedá běžně koupit, a tak si repliku kolovratu z konce18. století nechala udělat na zakázku.
Jak vzniká příze? Kolik času zabere upředení vlny na jeden svetr? Poslouchejte…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
