Poznejte příběh místa, kde se našel největší poklad Keltů ve střední Evropě
Krásná příroda Křivoklátska, romantické údolí řeky Berounky a k tomu jeden evropský unikát. To je tip na výlet k obci Podmokly na Rokycansku v západních Čechách. Koncem 18. století se u místního potoka našel zatím největší keltský poklad ve střední Evropě - hrnec plný zlatých mincí. Jeho osud byl ale neradostný.
Verzí, jak k nálezu roku 1771 vlastně došlo, je hned několik. Podle první se po bouřce obnažil břeh potoka a drobné mince se vyvalily na nádeníka. Další tvrdí, že zde někdo sekal trávu v okamžiku, když se v břehu potoka objevila jáma a v ní obrovský hrnec s mincemi.
Tehdy nálezce, ať už to byl kterýkoli z nich, nerozeznal zlato od mědi, a tak vzal drobné mince dětem domů na hraní. Zpráva o nálezu se brzy rozkřikla, a tak se ohromný keltský poklad málem roztrousil po okolních domácnostech.
O nálezu se ale brzy dozvěděla také šlechta, které zdejší území patřilo. Tou dobou už bylo jasné, že se jedná o zlato. Všechno, i to, se kterým si nic netušící dítka dosud hrála, bylo zabaveno. Velká část pokladu, kterou si mezi sebe stačili rozdělit místní obyvatelé, nakonec přišla do majetku knížete Karla Egona z Fürstenberka.
Na základě svolení Marie Terezie nechal zlato přetavit a razil z něj vlastní mince. I přesto se ještě dnes najde několik desítek mincí, kterých tu kdysi dávno Keltové nechali v zemi asi 50 kilogramů. Některé jsou součástí sbírky Národního muzea, část předvádí expozice hradu Křivoklát. A některé se určitě nacházejí v soukromých sbírkách možná po celém světě.
Mince můžete vidět v muzeu nebo na Křivoklátě
V Národním muzeu lze vidět také část původního bronzového kotle, ve kterém byly mince uloženy. A proč sem Keltové poklad vlastně zakopali? Podle některých verzí vraceli zemi část toho, co jim dávala. Proto se možná jednalo o část zlata, kterou vykutali při svých cestách Evropou. Podle jedné teorie se mohlo dokonce jednat o státní keltský poklad, pro který se chtěli jednou vrátit.
Dnes je zřejmé, že to nestihli. Původní množství se odhaduje na pět až sedm tisíc mincí. Poklad uložili podle archeologů do země přibližně v polovině 1. století před naším letopočtem a na svoje odhalení čekal až na konec 18. století.
I přesto, že tu dnes poklad není, výlet na místo jeho objevení stojí za to. Můžete ho spojit například s procházkou po krásném okolí pravého břehu řeky Berounky, navštívit nedaleký krásně zrekonstruovaný pomníček společně s nově upravenou stezkou. Poté můžete dojít až k Berounce, do níž se vlévá potok Kamenná, který roku 1771 pomohl odhalit dosud největší poklad Keltů ve střední Evropě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
-
Energetika je strategie. Konec fosilních paliv změní strukturu moci, říká náměstkyně norského ministra
-
Lipavský míří za pravou rukou Orbána. ‚Snaha ukázat kontrast v postoji k ruské agresi,‘ míní expertka
-
Migrace Čechy pálí, všímá si novinářka. V paktu jsou podle ní kvóty i výjimka