Poprava 27 českých pánů: Jan Jesenius dostal nejkrutější trest
Staroměstské náměstí v Praze zažilo v červnu roku 1621 krvavou podívanou. Událost se běžně označuje jako poprava českých pánů, ale pánové, tedy šlechtici, byli pouze tři. Další byli rytíři a měšťané.
Předcházející soud s třiceti obviněnými se neřídil zemskými zákony a na císařský příkaz obhajoba vůbec nedostala slovo. Tři lidé byli odsouzeni k vyhnání z města, zbylých 27 k smrti. Ta se však lišila podle společenského postavení viníka.
Náměstí hned zrána obsadilo vojsko pod vedením Albrechta z Valdštějna. Kat Jan Mydlář, který měl rozsudek vykonat, nechal všechny odsouzence pomodlit. Postupně pak vystupovali na popraviště podle svého stavu. Většině kat sťal mečem hlavu, některým ještě useknul pravou ruku. Lékaři Janu Jeseniovi vyřízl jazyk, jeho tělo bylo rozčtvrceno a části nabodnuty na kůly. Jelikož napsal traktát, ve kterém obhajoval právo poddaných svrhnout panovníka, byl považován za ideologa povstání a jeho trest byl nejkrutější.
Poprava byla smutným koncem stavovského povstání, které bylo namířené proti dominantní moci Habsburků. České stavy však přišly o své lídry a Habsburkové svou moc ve střední Evropě ještě upevnili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
