Pod věžemi jaderné elektrárny Dukovany rostou bylinky. Oblíbené je maggi
Kuchaři ze závodní jídelny v jaderné elektrárně Dukovany si čerstvé bylinky trhají přímo v areálu závodu. Záhonek se objevil na trávníku hned vedle kuchyně. Rostlinám se očividně daří.
„Radioaktivita je zde podstatně nižší, než v Třebíči na náměstí. Před tím, než jsme začali bylinky používat, jsme si to nechali oborně proměřit,“ říká mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Vyloučil tak jakékoli obavy o kvalitu rostlin. „Je tady pouze přirozené záření, které je kolem nás,“ dodává. Záhonek má tvar kapky nebo lístečku, a je rozdělený na minizáhonky s jednotlivými bylinami. Stejně jako o veškerou zeleň v areálu se i o tento nový záhonek starají místní zahradníci. „Máme tady pažitku, oregano, šťovík, šalvěj, tamhle je maggi,“ vyjmenovává některé z bylinek zahradnice Lenka Březinová.
Z bylinkového záhonku má radost i kuchař Lubomír Tesař. „Využívám ji téměř každý den,“ říká. Je vědom toho, že pokud bude na jídelním lístku výběr mezi řízkem a lasagnemi s rajčaty a bylinkami, vyhraje řízek. Chutě strávníků totiž většinou zůstávají tradiční, ale požadavků na asijská nebo středomořská jídla je stále více. Rád by proto příští jaro viděl na záhonku bylinek ještě víc. „Koriandr, čínskou bazalku, citronovou trávu, byl bych spokojen,“ usmívá se.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
