Plicník lékařský ocení především astmatici a kuřáci. Pomáhá ale při všech dýchacích potížích

11. červen 2020

Na pestrých kvítcích plicníku lékařského září snad všechny odstíny růžové a fialové. V našich lesích roste plicník hodně, a to je dobře, protože dokáže léčit. Co konkrétně?

Plicník, známý také jako lékařský list nebo plicník lékařský, je jarní bylinka, kterou používají lidé po celém světě.

Už v minulých stoletích pili lidé odvar z květů při všech plicních onemocněních. To se odrazilo i v názvu rostliny. Čaj z květů i listů pomáhá při každém neduhu plic a dýchacích orgánů, jako jsou zápal plic a průdušek, astma nebo kašel.

Plicník je dobré pít třeba i při poškození sliznice hltanu a žaludku po požití koncentrovaného alkoholu. I přes hořkost přidává někdo listy plicníku do salátů, nebo ho různými způsoby vaří i dusí.

Logo

Listy obsahují řadu chemických sloučenin, které bylince dodávají její léčivé účinky. Mezi tyto sloučeniny patří saponiny, antioxidanty nebo kyselina tříslová. Díky nim může bylina působit dokonce jako přírodní antibiotikum.

Plicník je vhodný i pro kuřáky nebo bývalé kuřáky, kteří potřebuji uklidit ze svých plic dehet.

Dobře usušená rostlina má světlezelenou barvu a má poněkud slizovitou chuť. Plicník uchovávejte ve vzduchotěsných sklenicích na tmavém a suchém místě. Odvar z bylinky můžete vypít nebo s ním ošetřit menší poškození kůže, oděrky a popáleniny.

Tak už je čas na čaj z plicníku. Jak na to? Do vroucí vody, stačí tak dvě deci, přidejte lžičku usušeného plicníku, nechte louhovat 1/4 hodiny. Jestli nemáte rádi hořké čaje, přidejte med. Abyste vyléčili dýchací potíže, pijte čaj z plicníku 3x denně.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.