Plánovaný plavební stupeň na Labi u Děčína se Sasku příliš nelíbí

V děčínském přístavu nakládá jeřáb železný odpad na železniční vagóny. Lodě kvůli nízkému stavu vody nejezdí.

„Kdyby byly jezy, mohly by obiloviny a další objemné zboží plout do Hamburgu celý rok. Bez jezů nejsou plavby ani zaměstnanci,“ říká Heiko Loroff, generální ředitel saských vnitrozemských přístavů:

Když hladina Labe kolísá a nikdo neví, kdy zase voda bude, těžko se dá podle Heiko Loroffa naplánovat, kolik vlastně bude potřeba pracovníků a na jak dlouho.

Nábřeží v Děčíně jsou teď v době nízkých stavů prázdná, jen pár německých cyklistů tu marně čeká na loď.

Jak říká náměstek děčínského primátora Jiří Anděl, s jezy by hladina Labe byla stabilní a i výletní lodě tolik oblíbené i u místních by mohly plout pořád. „U nás má Labe strmější dno. Řeka tu teče rychleji než v Německu, což je problém zejména pro malé lodě. Jezy by mohly pomoci.“

Ekologové ale projekt už dlouhá léta kritizují. Mnozí obyvatelé Děčína, jako třeba Zdeněk Štol, jsou ale pro. Mělkého Labe už mají tak akorát: „Smrdí, ryby a další živočichové umírají. Je to problém,“ říká pan Štol.

Náměstek primátora Anděl doufá, že pražská vláda na argumenty ekologů zareaguje a do podzimu plán na výstavbu jezů přepracuje. Pak ho saská vláda dostane ještě jednou k vyjádření. A pak půjde všechno do Bruselu. Bez podpory milionů z Evropské unie totiž zůstane na Labi všechno tak jako dosud.