![]() |
PLANETÁRIUM
MAGAZÍN ZE SVĚTA VĚDY A FANTAZIE

Český rozhlas České Budějovice vysílá Planetárium v premiéře každou sobotu od 8 hodin ráno a reprízuje ho následující středu po 20. hodině večerní. Český rozhlas SEVER nabízí premiéru pořadu vždy v neděli, po 9. hodině dopolední, reprízu pak hodinu po nedělní půlnoci. V úterý po 20. hodině večer pak můžete Planetárium slyšet i na frekvencích Českého rozhlasu Regina, na Regionu, v Pardubicích a na Vysočině
Pořad připravují a uvádějí Frederik Velinský a Miroslav Zimmer. Příspěvky lze přebírat jen se svolením autorů a uvedením citace.
SOUTĚŽTE S NÁMI O KNIHU VĚDA A TECHNIKA V DATECH
![]() |
Klatovy: Lékárna U bílého jednorožce
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 4/2004) Sušenou kozlí krev, prášek z jeleního parohu a nebo třeba pravá račí očka. To všechno by vám mohl naordinovat váš lékař, kdybyste chořeli dejme tomu v 18. století. Na vlastní oči se o tom můžete přesvědčit v historické barokní lékárně v západočeských Klatovech.
Novinky z naší Galaxie
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 3/2004) Mléčná dráha, tak jak ji vidíme na nočním nebi, je vlastně průmětem nejbližších částí spirálových ramen naši Galaxie na obloze. Dosavadní znalosti o ní byly nedávno doplněny, upřesněny a v lecčems i poopraveny díky kosmickým sondám.
![]() |
PEYOTL, MANDRAGORA A DALŠÍ. Zajímavosti ze světa halucinogenních rostlin.
(Planetárium 24.11.2002, zkrácená repríza Planetárium 2/2004) S drogami jsme ve styku všichni, a to dennodenně. Vždyť koneckonců i každý kuřák cigaret je drogově závislý, ať se mu to označení líbí nebo ne. Látky, které tak nepříznivě působí na naše duševno a v řadě případů následně i na naši tělesnou schránku pocházejí převážně z rostlin. Hovoří o nich botanik Libor Kunte.
PLNÉ ZNĚNÍ ROZHOVORU!
![]() |
(PLNÉ ZNĚNÍ ROZHOVORU, ODVYSÍLANÉHO VE ZKRÁCENÉ PODOBĚ!)
PLANETÁRIUM NOVĚ I NA JIHU ČECH!
(28.12.2003) Od nového roku si náš pořad mohou poslechnout nejen posluchači ze severu Čech, Prahy, středních Čech, Pardubicka a Vysočiny, ale i příznivci vědy a fantazie z jižních Čech. Počínaje 3. lednem 2004 totiž Planetárium vysílá i Český rozhlas České Budějovice, a to vždy v sobotu, po osmé hodině ranní.
Teplice: Čarodějnice z Doubravské hory
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 21./23.12.2003) Velkému kameni, který leží na poli u silnice mezi Teplicemi a Drahkovem, se říkávalo Hexenstein, Kámen čarodějky. Tři žlábky na kameni prý podle pověstí pocházejí od spárů zlé čarodějnice, sídlící na vrcholu nedaleké Doubravské hory. Na té prý kdysi dávno stávalo "pohanské obětiště"; vyprávějí se o ní i jiné romantické pověsti.
Nenasytná Mléčná dráha
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 14./16.12.2003) Objev nové trpasličí galaxie nám dokládá, že se naše Galaxie neustále vyvíjí a že její disk postupně pohlcuje malé satelitní galaxie. Potvrzují se tak dřívější domněnky, že velké galaxie ve vesmíru vznikly právě srážkami a pohlcováním galaxií malých.
![]() |
Neumětely: Hrob věrného Šemíka
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 23./25.11.2003) Chcete-li v tichém zadumání postát nad hrobem nejznámějšího českého koně, musíte zajet na podbrdské Hořovicko, do vsi Neumětely. Právě tady, před vraty svého dvora, nechal prý vladyka Horymír pohřbít věrného Šemíka, který ho odvážným skokem z vyšehradské skály zachránil před popravou. Kámen ve tvaru koňské hlavy tu leží dodnes.
Příliš neklidné Slunce
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 16./18.11.2003) Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.
Země, kterou stále někdo hledá
(Napínavé bádání - Planetárium 9./11.11.2003) Tou zemí je bájná Atlantis; ostrov za Héráklovými sloupy, který popsal řecký filozof Platón někdy v 5. nebo 4. století před Kristem. Atlantis prý byla skutečným ideálním státem - zemí mocnou, úrodnou, bohatou a neobyčejně kulturně vyspělou. Stihl jí však krutý osud. Nějakých devět a půl tisíce let před Kristem byla prý zničena přírodní katastrofou. Ve fyzickou existenci Platónovy Atlantidy i dnes mnozí věří a proto ji hledají. Dvě expedice se chystají právě v těchto dnech.
Lemberk a Jablonné: V kraji svaté Zdislavy
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 26./28.10.2003) Dříve hrad a nyní zámek Lemberk u Jablonného v Podještědí byl založen v první půli 13. století na pískovcové skále zvané Krutina Markvarticem Havlem. Byl to významný šlechtic, ale známější je dnes přeci jen jeho manželka Zdislava. V okolí zámku je také řada míst se zvláštní či pohnutou historií a někdy i přítomností.
![]() |
Kráter Leona Stuarta
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 19./21.10.2003) 15. listopadu 1953, v časných ranních hodinách snímkoval amatérský astronom Leon Stuart Měsíc, když tu v okuláru dalekohledu a později i na fotografii ke svému překvapení zaznamenal jakýsi záblesk. Domníval se, že šlo o důsledek dopadu cizího tělesa na měsíční povrch. Stuart byl jediný na světě, komu se senzační událost podařilo zachytit. A možná proto se setkal s odmítavou reakcí odborníků.
Ostrov Mayda
(Napínavé bádání - Planetárium 12./14.10.2003) Záhadný ostrov Mayda v Atlantském oceánu se poprvé objevuje na mapě bratří Piziganiů v roce 1367, naposledy ho můžete vidět na mapě Randa McNallyho z roku 1906. Nejprve nesl jméno Brazir, pak Mam nebo Man, Bentusla či Asmaidas. Jak víme, že jde stále o jeden a tentýž ostrov, notabene právě o budoucí Maydu, zeptáte se možná... Může za to jeho specifický tvar.
![]() |
Zvíkov: O Římanech na Otavě
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 21./23.9.2003) Hrad Zvíkov proslul především svým raráškem a také Hlízovou věží, které se říkalo též Markomanka. Ta bývala považována za starší, než ve skutečnosti je a pozornost romantických návštěvníků hradu poutala především tajemnými značkami, jimiž je pokryté její zdivo.
![]() |
Astronom i matematik Cassini
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 14./16.9.2003) 14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší rubrice připomenout...
Špatné zprávy o lyrorožci
(Napínavé bádání - Planetárium 7./9.9.2003) Tajemný kopytník lyrorožec byl vědecky popsán v roce 1994, a to podle zvláštních zatočených rohů, zakoupených na tržištích ve Vietnamu a Kambodži. Nic jiného vědci v rukou neměli a dodnes nemají. Protože zoologové by nové zvíře rádi zařadili do systému, přistoupili k jediné zbývající možnosti - ke zkoumání DNA, získané z rohů a k jejímu srovnání s DNA jiných kopytníků. Výsledky byly překvapivé.
KAMENNÝ KRUH Z CEHNIC - OPRAVDU PRVNÍ DATOVANÝ ČESKÝ MEGALIT?
(Planetárium 24./26.8.2003) Už je to dost dlouho, kdy mezi našimi archeology převládl názor, že u nás v České republice nemáme žádné pravé megality... U žádného z kamenů, podezřelých z megalitického původu se totiž nenašlo naprosto nic datovatelného; nic, co by potvrdilo jejich pravěký původ. A v této atmosféře zdánlivé jistoty přichází nečekaný objev strakonických archeologů z letošního léta...
Plešivec: V revíru dobrého ducha Fabiana
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 24./26.8.2003) Asi neznámějším brdským vrchem je Plešivec; mohutná zalesněná hora, vybíhající k severu z brdských Hřebenů. Lidé se o Plešivec zajímali už v dávných dobách a hora měla nepochybně nějaký kultovní význam. Soudíme tak z toho, že se na jejích svazích a úpatí našlo celých devět bronzových pokladů. Nejspíš to byly oběti - ale komu byly určeny, to už dnes těžko rozsoudíme.
![]() |
Exoplaneta nebo "exokometa"?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 17./19.8.2003) Exoplanety jsou tělesa, nacházející se mimo naši sluneční soustavu; obíhají kolem cizích hvězd. Mají atmosféru a planetám v naší soustavě se podobají. Jejich počet se díky soustředěnému zájmu astronomů nedávno přehoupl přes stovku a dá se čekat, že s nástupem družicové astronomie bude objevů přibývat. Jedna z exoplanet se těší zvýšené pozornosti vědců už od chvíle, kdy ji poprvé spatřili - nazvali ji HD 209458b.
Yardy, sáhy, stavitelé
(Napínavé bádání - Planetárium 10./12.8.2003) Jak a čím měřili pravěcí stavitelé, když budovali své domy a nebo kamenné svatyně? Jejich konstrukce prozrazuje, že nějakou míru používat museli. Ale jaká byla? Prvním, kdo se pokusil tuto záhadu objasnit, byl v 50. letech minulého století oxfordský profesor Alexandr Thom. Proměřil velké množství megalitických staveb a došel k závěru, že jejich stavitelé používali obecně závaznou jednotnou délkovou míru. Pojmenoval ji megalitický yard.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Hostišovice: Tajemná krypta
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 27./29.7.2003) Právě před deseti lety byl v lese nedaleko jihočeských Hostišovic poblíž Blatné na Strakonicku objeven zajímavý kamenný objekt. Objevitele z řad milovníků záhad stavba doslova nadchla - připomněla jim západoevropské dolmeny. O účelu stavby vzniklo hned několik teorií. Ta o megalitickém (a tedy pravěkém) původu objektu však byla nejlákavější.
Zaprášený vesmír
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.7.2003) Za dráhou Pluta, nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy se nachází spousta nejrůznějších částic meziplanetární hmoty, mezi něž počítáme i planetky. Je jich tu vůbec nejvíc v naší soustavě. Planetky se v tomto prostoru miliardy let mezi sebou srážely, vzájemně otloukaly a omílaly, až vzniklo velké množství prachu. Ten zvolna putuje sluneční soustavou směrem ke Slunci. A není ho málo...
MĚSÍC VERSUS SLUNCE
(Planetárium 29.6./1.7.2003) Vítězný příspěvek Jiřího Bruthanse z Lovčic u Čáslavi, zaslaný do soutěže o nejzajímavější zpracování zážitku z pozorování některého z květnových astronomických úkazů... Slunce za chvilku vykouklo celé do kraje s Měsícem ve cloně. Zatím pořád neberu kuklu oproti Honzovi. Nádherné, úchvatné, čarovné? Ještě rychleji postoupilo výš. Oba už s kuklami pozorujeme tu nezachytitelnou scenérii, uchváceni výjimečností dané situace. Měsíc pomaličku, avšak zcela jistě přecházel na druhou stanu Slunce.
K severnímu pólu
(Napínavé bádání - Planetárium 8./10.6.2003) Že cesta k severnímu pólu není žádná legrace, prokázal nedávný případ britského dobrodruha Pena Hadowa, který jako první člověk v historii došel k pólu sám, bez cizí pomoci. Na nejsevernějším bodě planety pak musel strávit osm dní takřka bez jídla, než se zlepšilo počasí a umožnilo přílet záchranného letadla... Historie dobývání severního pólu je plná podstatně tragičtějších historií. Dokonce se ani neví, kdo byl na severním pólu první.
![]() |
Kutná Hora: Rudé srdce sv. Jana Nepomuckého
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 25./27.5.2003) Kutná Hora je město spojené s alchymií a dnes si tam můžete prohlédnout dokonce i nedávno otevřené Muzeum alchymie ve starém Sankturinovském domě. Už tam může být vaše touha po tajemství naplněna měrou vrchovatou. Pokud budou tajemství, umístěná zde vesměs ve vkusných vitrínách pro váš vkus příliš statická, můžete se vydat za kutnohorskými strašidly. Jenže jak to je se strašidly, dobře víte - bylo-nebylo.
Jak ondatry díky hraběcí milosti dobyly Evropu
(Napínavé bádání - Planetárium 11./13.5.2003) Možná o tom ani netušíte, ale ještě před sto lety byste v zemích českých nenarazili ani na jedinou ondatru. A nejen v zemích českých - ani jinde v Evropě ondatry nežily. A přitom je dnes ondatra pižmová v naší přírodě více než běžná. A bylo dokonce hůř. Byly časy, kdy zejména naši rybáři a rybníkáři vedli s ondatrami neúprosný vyhlazovací boj.
![]() |
![]() |
Co se nachází v nitru Marsu?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.4.2003) O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné. Co se tedy skrývá v nitru Marsu?
LAPIS QUI DICITUR KRÁLÓV STOL - KÁMEN, JENŽ NAZÝVAJÍ KRÁLŮV STŮL
(Planetárium 20./22.4.2003) Významným bodem v krajině byl už ve 13. století. Povídá se o něm ledacos a mnohdy jsou to věci opravdu poněkud fantastické. Tomu kameni nezanedbatelné velikosti se říká Králův stůl. V historii se o něj zajímal z nejrůznějších důvodů kdekdo - královští úředníci, cestáři, hledači pokladů i megalitů, příznivci Keltů, archeologové, vlastivědci a historici laičtí i profesionální...
Aviatik Richard Pearse
(Napínavé bádání - Planetárium 13./15.4.2003) Novozélandští historici tvrdí, že mechanik Richard Pearse létal na svém stroji těžším vzduchu dřív než bratři Wrightové - možná už v roce 1902, ale zcela jistě prý poslední březnový den roku 1903. Proč se o tom až dosud nevědělo?
![]() |
![]() |
![]() |
ZAJÍMAVOSTI V SÍTI: Archeologie česky
(Planetárium 30.3.2003) Jste-li opravdovými příznivci archeologie, možné byste si rádi tu a tam zasurfovali v síti sítí a dozvěděli se, co je nového v tomto vědeckém oboru na našem domácím písečku. V takovém případě budete možná zklamáni. Takové komplexní webové stránky, po jakých toužíte, nejspíš nenajdete.
PŘÍBRAMSKÝ METEORIT
(Planetárium 30.3.2003) Před čtyřiačtyřiceti lety, 7. dubna 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Dodnes je to jeden z největších světových úspěchů naší astronomie. Víc nám o tom řekne astronom Zdeněk Ceplecha
ČESKÝ SVĚTEC SV. PROKOP
(Planetárium 30.3.2003) Sv.Prokop byl jedinečnou osobností našich dějin. Co o něm však víme jistého a co je jen legenda? V úterý 25. března uplynulo právě 950 let od jeho smrti na Sázavě a v příštím roce uplyne dokonce 800 let od jeho svatořečení. O jednom z českých zemských patronů vypráví litoměřický historik, archivář tamního biskupství Jaroslav Macek.
KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: U Svatého Kamene
(Planetárium 23.3.2003) Samota U Svatého Kamene, tvořená jen několika domy se nachází na Českokrumlovsku, nedaleko hranic s Rakouskem. Je to významné poutní místo - a i v dnešních dnech se tam uctívají kameny, na kterých se podle legendy někdy kolem roku 1500 zjevila "v nebeském lesku" Panna Maria.
PŘEPÓLUJE SE NAŠE PLANETA?
(Planetárium 28.4.2002 a 23.3.2003) Magnetické póly Země se nekryjí s geografickými a navíc stále mění místo - to je známá věc. V geologické minulosti naší planety dokázaly magnetické póly předvádět ještě daleko divočejší tanec. A co víc: dokázaly se i přepólovat. Někdy v budoucnu nás to čeká znovu, říká Pavel Hejda. Máme se bát?
ASTRONOM TYCHO BRAHE
(Planetárium 25.11.2001 a 23.3.2003) Byl to právě dánský astronom Tycho Brahe, který zcela změnil podobu a metody astronomických pozorování. Krátký pobyt v Čechách byl pro něj osudový. Setkal se tu s Johannesem Keplerem a našla si ho tu i smrt. O Tychonu Brahem hovoří astronom Pavel Najser.
MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Slunce
(Planetárium 16.3.2003) Pozorovatelé se kdysi domnívali, že Slunce je jakousi koulí z čistého ohně a světla. Ovšem jen do té doby, než pomocí dalekohledu uviděli na jeho povrchu tmavé skvrny. O těch si zpočátku mysleli, že jde o strusku, plovoucí na roztavené hladině...
PRAVĚKÉ LOMY NA ZELENOU BŘIDLICI NALEZENY
(Planetárium 16.3.2003) Poblíž Jablonce nad Nisou, mezi Maršovickým vrchem a Velkými Hamry, existovala v neolitu velká těžební oblast, která zásobovala zelenými břidlicemi nejen všechny slavné české neolitické lokality, ale zřejmě i území Moravy, dolního Rakouska a Německa. Hovoříme o tom s Antonínem Přichystalem.
BOHOVÉ, HROBY A UČITELÉ - NOVÁ KNIHA KARLA SKLENÁŘE
(Planetárium 16.3.2003) Učiteli jsou míněni čeští spisovatelé. Hlavním tématem knihy jsou jejich pokusy o zobrazení českého pravěku v beletrii. Tomuto tématu se u nás dosud nikdo komplexně nevěnoval a nová publikace z pera známého popularizátora archeologie tak přináší zajímavé a někdy i zábavné informace.
EXKLUZIVNÍ AKTUALITA: Novinky z oázy Bahríja. Čeští egyptologové na výzkumu v egyptské Západní poušti
(9.3.2003) Miroslav Bárta a Vladimír Brůna se hlásí s průběžnou aktuální informací z výzkumů, doprovázenou fotografiemi!
NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Záhadný Doughertyho ostrov
(Planetárium 9.3.2003) Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá... Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od ledového pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led. Ale neleží.
ČTVRTSTOLETÍ PO LETU VLADIMÍRA REMKA
(Planetárium 9.3.2003) 2. března 2003 uplynulo rovné čtvrtstoletí ode dne, kdy se do vesmíru vydal první Čech, Vladimír Remek. Ať už se dnes o jeho cestě říká a píše cokoliv, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že tehdejší Československo bylo teprve třetí zemí na světě, jejíž občan se mohl podívat na planetu Zemi z kosmického prostoru. A rozhodně nebyl jen nějakým kosmickým turistou...
Jak funguje NEAT (Planetárium 9.3.2003) Jak pracuje vyhledávací systém, který objevil stovky nových komet a asteroidů? Vysvětlení Kamila Hornocha obsahuje už publikovaný článek KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ.
![]() |
![]() |
![]() |
AKTUALITA: Pioneer-10 se navždy rozloučil se Zemí
(26. února 2003) Americká kosmická sonda Pioneer-10 vyslala na Zemi svůj poslední signál 22. ledna letošního roku. V noci z 25. na 26. února to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda se v současnosti nachází ve vzdálenosti 12,23 miliardy kilometrů od Země, což je dvaaosmdesátkrát dál, než je vzdálenost Země od Slunce. Ještě žádný lidský výtvor se nedostal tak daleko. Sonda, která je vybavena i zlatou destičkou s poselstvím mimozemským civilizacím se na svou pouť vydala 2. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Jako první pronikla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a v prosinci 1973 z oběžné dráhy kolem Jupitera potvrdila, že tato planeta je složena z plynů a tekutiny. V dalších letech přinesla i mnoho dalších vědeckých poznatků. (ČTK/ Planetárium)
KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: Jizerské hory a Pohanské kameny
(Planetárium 23.2.2003) Skupina rulových balvanů Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé a je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Podle německého badatele Preuskera se prý na Pohanských kamenech kdysi konávaly starogermánské slavnosti slunovratu.
DENDROCHRONOLOGIE - CO SKRÝVAJÍ LETOKRUHY
(Planetárium 23.2.2003) Minulost člověka může být zachycena třeba v kronikách, minulost stromů v jejich letokruzích. Zkoumáním letokruhů se zabývá dendrochronologie. Badatelé v tomto oboru jsou opravdovými cestovateli v čase. Jejich cesta je plná úskalí a napětí - je dobrodružná, ale málokdo o ní něco ví. A přitom tento obor bádání nabízí něco takřka neuvěřitelného. Kus dřeva z krovu historické stavby umožňuje takřka na rok přesně určit, kdy byla postavena. Odborníků, kteří se u nás dendrochronologii soustavně věnují není mnoho. Jedním z nich je Josef Kyncl.
EXPEDICE BAHRÍJA
(Planetárium 23.2.2003) Naši egyptologové se chystají na novou cestu do Egypta. Tentokrát ne do tradičního Abúsíru, ale do oázy Bahríja v Západní poušti. Ta leží úplně mimo území české koncese. Jak se to stalo, že jedou právě tam? To vám prozradí Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu.
MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Asteroid 2002 AA29
(Planetárium 16.2.2003) Možná si vzpomenete, že jsme se loni v přehledu novinek ze světa vědy zmiňovali o několika planetkách, které se přiblížily - vzato z astronomického hlediska - doslova na dosah ruky k naší Zemi. Připomenu, že to byla např. planetka s označením 3753 známá spíše pod názvem Cruithne. Nebo třeba 1950 LK... Astronomy však jaksi dodatečně nejvíc zaujal asteroid s označením 2002 AA29.
TAJEMSTVÍ KRUMLOVSKÉHO LESA
(Planetárium 16.2.2003) O tom, že se v době kamenné hojně vyráběly a používaly kamenné nástroje, ví každý. Kámen později vystřídaly kovy, ale kamenné nástroje se místy vyráběly dál. A ve velké míře. Dělo se tak například v oblasti tzv. Krumlovského lesa, na půli cesty mezi Brnem a Znojmem. Dodnes tu všude leží statisíce kamenných úštěpků i hotových nástrojů, které se tu sice vyráběly, ale my nevíme proč. Jejich výrobci je totiž k ničemu nepoužívali. Hovoří o tom Antonín Přichystal.
![]() |
NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Epos o Gilgamešovi
(Planetárium 9.2.2003) Zní to všechno tak trochu jako pohádka, ale podobné pohádky jsou s počátky archeologické vědy zkrátka neodmyslitelně spjaté. Ve 40. letech 19. století objevil britský archeolog Austen Layard trosky Ninive, hlavního města dávné asyrské říše, jehož největší rozkvět nastal za králů Sinacheriba a Aššurbanipala, v 7. století před Kristem. A co bylo dál?
![]() |
![]() |
![]() |
HRY SE SLOVY A JAZYKEM
(Planetárium 2.2.2003) Jak se bavit a jak si hrát, nemáte-li k dispozici nic jiného než svůj mozek a pár pomůcek navrch - hlas, tužku, papír? V takovou chvíli přichází čas her s řečí a jazykem. Čeština vám k tomu dává nepřeberně možností. Dokonce si o tom můžete předem i něco zajímavého přečíst. V knize, která je ve své podstatě dvojjediná. Její hlavní část totiž vyšla tiskem; to, co se na papír nevešlo a nebo nehodilo, je k dispozici na Internetu... Víc vám už prozradí autor knížky, Pavel Houser.
MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Hádanky kolem Venuše
(Planetárium 19.1.2003) Venuše je stále ještě velmi tajemná planeta. A to i přesto, jak je naší Zemi blízká - svou vzdáleností od Slunce, velikostí, hmotností i hustotou. Často byla označována jako dvojče a nebo sestra Země, zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Všechny mýty a představy však padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.
![]() |

Chcete si o vědě a fantazii přečíst ještě víc?
Podívejte se na tyto stránky:
ČESKÝ ROZHLAS - Věda a technika
VĚDA na NEVIDITELNÉM PSU
SCIENCEWORLD
INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
PLANETÁRIUM - stránky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
PROJEKT ZÁŘE - sběr a vyhodnocování informací o UFO a záhadných jevech v ČR
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST - aktuality z astronomie a kosmonautiky
ARCHEOLOGICKÉ MÍSTO - Archeologie v České republice
Sobota 31. ledna a středa 4. února České Budějovice, neděle a pondělí 1. a 2. února Sever, úterý 3. února Regina, Region, Pardubice a Vysočina:
Jak se bude v letošním roce bádat ve vesmíru? Kdy odstartují a jaký výzkum budou provádět nové kosmické sondy? To vám prozradí Marcel Grün z pražského Planetária. O tom, že docela nenápadný Ficus benjamina je v tropických pralesích nebezpečným škrtičem vám bude povídat Miloslav Studnička, ředitel liberecké Botanické zahrady.
Sobota 7. a středa 11. února České Budějovice, neděle a pondělí 8. a 9. února Sever, úterý 10. února Regina, Region, Pardubice a Vysočina:
Jaké jsou možnosti a limity života na Marsu? A najde-li se tam život, máme se odvážit pilotovaných letů na rudou planetu? O tom se bude mluvit v rozhovoru s exobiologem Vladimírem Kopeckým. Letošní rok je přestupný a únor má 29 dní. A to je skvělá příležitost, popovídat si o historii kalendářů. S Pavlem Příhodou z pražského Planetária. Dále připravujeme:
Tajemství mayského kodexu - Jantar a pravěký hmyz - Co dokáže restaurátor - Nové objevy v Egyptě - Novy: co jsou a jak se hledají - Z historie anestézie a oživování - Život korálů - Jak hovoří počítače - Aféra Glozel - Znovu o záhadné sekerce z Nisy - Nákolí na Jizeře? - Taxonomie savců: skoro všechno je jinak - Pár slov o dinosaurech - Novinky o blízkozemních planetkách atd.
Peyotl, mandragora a další
Záhadná stavba z Horoměřic
Bohové, hroby a učitelé - nová kniha Karla Sklenáře
Český světec sv. Prokop
Jak se dělá nosorožec
Kolik má Země měsíců?
Obrazy historické krajiny
Jak našel Howard Carter hrobku krále Tutanchamona
Přepóluje se naše planeta?
Nessie slaví narozeniny
ROZHOVORY
PRAVIDELNÉ RUBRIKY:
Procházka oblohou (vždy 1. pořad v měsíci)
Napínavé bádání (2. pořad v měsíci)
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (3. pořad v měsíci)
Kratochvilná vyprávění o tajemných místech (4. pořad v měsíci)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pokud náš úřad případ neodložil, nemohla ani NCOZ, říká žalobce v Lucemburku k šetření Babišova střetu
-
Vymáhání nájemného po Rusku je správné. Samotné vyjednávání ale není reálné, říká exministr Petříček
-
Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě
-
Na Přerovsku hoří skládka s nebezpečným odpadem. Obyvatelé okolních obcí by neměli větrat