PhDr. Petr Šifta, Phd. - fyzioterapeut

V úterý 2. února byl hostem v našem vysílání vedoucí fyzioterapeut oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v Jablonecké nemocnici Petr Šifta. Řeč se točila okolo fyzioterapii a rehabilitaci při onemocněních pohybového ústrojí. Nejčastější bolestí v současnosti bývají totiž bolesti zad. Pokud jste rozhovor neslyšeli a téma vás zaujalo, poslechněte si jej z přiloženého zvukového záznamu.

Český rozhlas Sever Vám přeje příjemný poslech!

Níže naleznete také přepis celého rozhovoru...

Jarmila Levko, moderátorka: Deset hodin a devatenáct minut, posloucháte Český rozhlas Sever. Tak jako každý všední den i dnes je tu se mnou host a je to vedoucí fyzioterapeut oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v jablonecké nemocnici Petr Šifta. Dobrý den.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., vedoucí fyzioterapeut oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v Jablonecké nemocnici: Dobrý den.

Jarmila Levko, moderátorka: Fyzioterapeut, to je teda složité.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Je to složité slovo, no.

Jarmila Levko, moderátorka: Navíc, já jsme uvedla, že jste lékař, a to vlastně není pravda tak úplně.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: To jsem se hnedka ohradil, nejsem lékař, jsem teda fyzioterapeut se vším všudy a často to lidi pletou, takže na to si musíme dávat pozor. Rehabilitační lékař, který samozřejmě pracuje na, na rehabilitačním oddělení, versus fyzioterapeut, který taky pracuje na rehabilitačním oddělení.

Jarmila Levko, moderátorka: Nicméně jste doktor.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Ano.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak a rehabilitace - v úvodu řekněte mi obecně, komu může pomoci? Kdo se k vám dostává?

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Tak laici často, často spojují rehabilitaci nebo obor rehabilitační medicíny s bolestí zad. Je to tak, bych si myslel, že tak 20 % pacientů přichází s bolestí zad, zbytek jsou pacienti s nějakou vrozenou vadou, chronickou chorobou, nebo pacienti po úrazu, po traumatickým postižení, po náhradě totální endoprotézy kolenního kyčelního kloubu, všichni tito lidé potřebují jakoby následnou péči, která vede jakoby zpátky k integraci do společnosti bez nějakých následků. Takže cílem rehabilitace je spravit pacienta tak, aby se mohl začlenit zpátky do společnosti bez újmy nebo co nejmenší újmy na zdraví.

Jarmila Levko, moderátorka: Daří se to?

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Určitě daří.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak. Já připomenu, že i vy se můžete ptát Petra Šichty, a to v případě, že napíšete SMSku na telefonní číslo 9077703, na začátku textovky heslo HOST, anebo můžete telefonovat do studia na číslo 475212212.

písnička

Jarmila Levko, moderátorka: Tak posloucháte Český rozhlas Sever, se mnou ve studiu je v tuto chvíli host a je to Petr Šichta, vedoucí fyzioterapeut oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v Jablonecké nemocnici. A budeme si povídat samozřejmě o fyzioterapii. Tak já jsem se chtěla zeptat, začala bych u těch zad, protože jak říkáte, na to jsou nejčastější dotazy, to je taková docela běžná záležitost, proč, proč nás vlastně bolí záda? Jaké jsou příčiny?

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Tak já bych ... dovolil ty příčiny rozdělit asi do čtyř kategorií. První kategorií jsou ty příčiny strukturální. To znamená nějaká deformita, anatomická deformita, odchylka od, od normálu. Taková klasická, klasická nemoc, kterou znají páni starších ročníků, kdy se na to dávala modrá knížka, je Scheuermannova nemoc. Hrudní páteř se dostává do takovýho oblouku díky právě deformitě hrudních obratlů ...

Jarmila Levko, moderátorka: A to se stane postupně ...

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Vývojem, vývojem, jo, tak jakoby první příčinou jsou problémy strukturální, řekněme, vrozený, vrozený vady, s kterýma se nedá nic moc dělat. Je to geneticky, geneticky daný. Druhou příčinou, o který se asi budeme bavit nejvíc, jsou příčiny funkční, to znamená vlivem špatnýho životního stylu - dlouhý sezení, nadváha, stres, dochází často ke svalovým disbalancím, který právě vedou ke skoliózám, bolestí bederní oblasti, bolestí krční oblasti, následnou bolestí, bolestí hlavy a dokonce můžeme jít ještě dál, ten člověk může začít mít pocity takovýho mravenčení do prstů, bolí, bolí ramena a tak dále. To jsou asi takový nejčastější dotazy, nebo proč pacienti k nám chodí. Třetí příčinou, to je samozřejmě úraz, jo, jako teďka v zimě pády na lyžích, na bruslích, kdy ten pacient teda samozřejmě končí, na, na chirurgický ambulanci nebo na traumatologii, následně se dělá rentgen, zjistí se, co a jak a ve finále to může skončit právě na té rehabilitaci, no a čtvrtá příčina je kombinace všech, všech těch tří, co jsem, co jsem zmiňoval, že teda může být i strukturální porucha, i funkční porucha, i pak následný úraz, který jakoby rozjede, rozjede ten proces bolesti zad, aby vznikla.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak já bych teď vám řekla dva dotazy, které nám tady telefonovali posluchači. Ten první je, paní Veselá se ptá, má artrózu, už se může pohybovat jedině doma, když se drží nábytku a že prý s tím nikdo nic nedělá a otázka na vás je, jestli ...

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Se s tím něco dá dělat..

Jarmila Levko, moderátorka: ... se s tím něco dá dělat.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Tak artróza je degenerativní onemocnění vlastně chrupavek, když to takhle zjednoduším. Samozřejmě výsledkem je teda hlavně bolest a omezení rozsahu pohybů, bavíme se teda hlavně o kyčelních kloubech, kolenních kloubech a posluchačku trošku zklamu, nic moc se s tím dělat nedá. Toto onemocnění je, je nepříjemný v tom, že člověk musí přizpůsobit svůj životní styl v průběhu celého života tak, aby minimalizoval jakoby rizika vzniku té artrózy, jo. To znamená, opět se vracím k tomu, nadváha, neadekvátní nebo zase na druhou stranu nadměrný, nadměrný pohyb, snažit se ty klouby mít v teple, v suchu. Bohužel nic moc, pakliže ta artróza je třeba, já nevím, třetího, čtvrtého stupně, protože my tu artrózu dělíme na nějaký čtyři, čtyři stupně, tak bohužel se s tím nic moc dělat nedá, ale prevencí by mohlo být teda jako teplo, sucho a jako pohyb, pohyb minimalizovat na tu nejnutnější potřebu.

Jarmila Levko, moderátorka: Takže máme na to myslet včas, když už artrózu máme, už je to těžké.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Přesně tak, přesně tak.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak a pak ještě, prosím stručně, druhý dotaz, ten je ... paní posluchačka se ptá na váš názor na Kosmodisk. To by mne také zajímalo.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Já jsem tuhletu otázku čekal, trošku jsem se jí bál, protože můj názor, můj názor je úplně jasný - Kosmodisk je přípravek, který se často, nebo je častá reklama v televizi a často, já nevím, herci nebo tak, to jakoby avizují, že to je, že to je fajn. Nicméně musím říci jednu věc, a to dost rezolutně, Kosmodisk je, je přípravek nebo přístroj nebo nástroj, který tedy nepomáhá ke snížení bolesti zad v žádném případě. Tam opět, opět jediný, co je, je prostě prevence, snažit se cvičit. Jednoduchý, jednoduchý příklad je pohybový aparát je od slova pohybovat, to znamená, my bychom měli opravdu se snažit do toho týdenního pracovního procesu zařadit vždycky nějaký pohyb a Kosmodisk určitě, určitě nevede k nápravě teda.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak to jste mne trošku zklamal, ono by to bylo takové jednoduché, kdybychom nemuseli cvičit, jenom bychom si vzali Kosmodisk, ale není to tak.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Není to tak.

Jarmila Levko, moderátorka: Dobře. Teď si pustíme Wabiho Daňka, a potom si budeme dál povídat s Petrem Šiftou.

písnička

Jarmila Levko, moderátorka: Tak na Českém rozhlasu Sever zpíval Wabi Daněk a se mnou ve studiu je Petr Šifta, vedoucí fyzioterapeut oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny z Jablonecké nemocnice. Povídáme si, no, povídáme si především o bolesti zad. Tak jsem se chtěla zeptat na rehabilitaci. Umíte třeba ty záda vyléčit bez chemie? Bez injekcí, bez prášků, skutečně jenom cvičením?

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Tak to je právě snaha, snaha toho fyzioterapeuta nezasahovat do toho léčebného procesu pomocí chemie, pomocí injekcí a nějakých invazivních metod. Samozřejmě musíme spolupracovat, já jako fyzioterapeut musím spolupracovat s rehabilitačním lékařem, je to nedílná součást toho, ale vždycky je snaha nabídnout nejdřív tomu pacientovi jakoby neinvazivní, to znamená nebolestivou, jednoduchou cestu, jak, jak ty záda vyléčit, to znamená snížit, snížit bolest. Daří se to. Já jsem si dělal takovou nějakou svoji vnitřní statistiku, abych měl představu, jak to asi je. Tak asi 75% úspěšnost je, když přijde pacient s jakoukoli, vlastně s jakoukoli indikací bolestí zad, tak se podaří dostat do nějakého takovýho stabilního normálního stavu, aby mohl prostě pracovat, aby mohl fungovat v běžným životě.

Jarmila Levko, moderátorka: Ovšem předpokládám, že taky pacient musí být ukázněný. To určitě musí také cvičit doma, nebo, jak je to vlastně dlouhodobé ta léčba bez těch léků?

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Tak záleží opravdu na, na stavu, stavu toho pacienta. Někdy přichází pacienti, kteří, kteří mají jenom nějakou drobnost, stačí říct, že mají správně sedět v práci, často si to ti pacienti neuvědomují. Někdy přijde pacient, který má vážnější onemocnění, napadá mne právě třeba vyhřeznutá plotýnka, která už opravdu je na hranici jakoby rehabilitace, neurologie, člověk musí být opravdu opatrný, takže záleží na stavu pacienta, ale jsou případy, kdy prostě stačí, aby ten pacient přišel jednorázově, pak třeba s měsíční kontrolou a ten stav se upraví, to je právě, jak jsem říkal na začátku, takový ty funkční poruchy, kdy, kdy jenom něco, něco jakoby vymyslíme, jako přenastavíme a tak, a pak jsou pacienti, kteří třeba musí chodit dlouhodobě, jako rok, dva není vůbec problém a ta rehabilitace je pozvolná a takže těžko se odpovídá na tuhletu otázku. Nicméně, jestliže je pacient, který spolupracuje, jestliže chce, to je, to je základní podmínka. Bez toho to ani nejde a my to těm pacientům hnedka na začátku říkáme - my jsme tady pro vás, my vám, my se vám pokusíme pomoci, ale na druhou stranu my od vás chceme jako aktivní přístup. Jestliže takový pacient mít přístup nebude, tak v podstatě ta spolupráce není, není úplně ideální.

Jarmila Levko, moderátorka: A hradí pojišťovny péči vaši?

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Určitě, tak my jsme, my jsme příspěvková organizace nebo jablonecká nemocnice je příspěvková organizace, to znamená, samozřejmě veškerý procedury nebo většinu procedur hradí pojišťovna. Mne teďka napadá, že tam třeba máme laserterapii, která, která je teda placená, placená pacientem, nicméně, přijde-li pacient, řekne, že nemá peníze, tak se vyhýbáme těmhle procedurám. Takže je to hrazený plně, plně zdravotní, zdravotní pojišťovnou.

Jarmila Levko, moderátorka: Hm, mne ještě zaujalo, že odbočím od těch zad, že máte i program pro kardiaky.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: My od nového roku, od roku tedy 2010 zavádíme nový program cvičení pro kardiaky. Program, program je ve spolupráci s naší paní doktorkou Fousovou, která na základě indikace kardiologie nebo internistou vyšetří si pacienta, většinou jsou ..., nebo jedná se o pacienty s chronickou angínou pectoris nebo o stavy po infarktu myokardu, je to zátěžový, nebo na začátku je zátěžový vyšetření, a pak ti pacienti jakoby jdou k nám a třikrát týdně cvičí takové jako aerobní cvičení, to znamená zlepšení těch kardiovaskulárních parametrů tak, aby se ten stav normalizoval, aby ten člověk mohl do nějakých zátěží jít. Takže je to teďka novinka, sledujeme to, uvidíme, jaký, jaký bude ohlas na to a doufáme, že to prostě bude mít jako příznivý vliv na naše pacienty.

Jarmila Levko, moderátorka: Takže výsledky se teprve ukáží.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Teprve ukáží.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak je čas na písničku, no a potom budeme v povídání pokračovat.

písnička

Jarmila Levko, moderátorka: A hostem Českého rozhlasu Sever je dnes Petr Šifta, vedoucí fyzioterapeut oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v Jablonecké nemocnici. Mimochodem, zatímco hrála písnička, tak nám volala posluchačka, paní Varhánková z Litoměřic, ovšem neměla pro vás dotaz. Chtěla poděkovat vašim kolegům z Jablonecké nemocnice z ortopedie, kteří se prý o ní úžasně starali.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Tak to je bezvadný, to budou mít radost.

Jarmila Levko, moderátorka: To znamená, Jablonecká nemocnice je vyhlášená v dobrém slova smyslu, ale já bych se vrátila k bolesti zad, k takové úplně praktické radě. Tu a tam mne píchne, pobolívají mne záda, jak poznám, kdy už je to na návštěvu lékaře, nebo kdy je to jenom prostě něco nedůležitého?

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Já bych asi chtěl říct k této otázce jednu věc. Tam je důležitý si uvědomit, že pokavad ty záda bolí dlouhodobě, chronicky, intenzivně, ty bolesti, a to je teďka důležitý, nejsou lokalizovaný jenom v zádech, to znamená třeba v bederní oblasti nebo v hrudní nebo v krční, ale začnou jakoby vystřelovat do horních končetin nebo do rukou, do nohou, tak to může znamenat jistý, jistý zdravotní riziko a v tomhle případě bych teda neváhal a navštívil nějakého odborníka. A ten postup je takovej, že, nebo takový, že ten pacient má navštívit praktického lékaře, který dá doporučení buď rovnou na, na nějaký rentgen, nebo k ortopedovi, nebo popřípadě, pokavad má dobrý zkušenosti, tak na rehabilitaci, a posléze se ten pacient dostává, dostává k nám a my ten, my ten stav pak řešíme dál. Takže určitě bolesti, který jsou akutní, rychlý, lokalizovaný bez nějakých jakoby iritací, my tomu říkáme, nebo vystřelování do, do končetin, tak to nemusí znamenat nic, nic vážného, může to znamenat přeležení, nebo prostě vím, že jsem den předtím dlouho pracoval u počítače, špatně jsem seděl, nebo že jsem, teďka je to aktuální, odhazoval sníh a bolí mne záda, tak to není, není důvod jakoby návštěvy, návštěvy rehabilitačního oddělení nebo nějakého odborníka, ale pakliže ty bolesti jsou dlouhodobého rázu a opravdu už to není lokalizovaný jenom v tom místě, kde mne to bolí, ale jde to, jde to do hýždí, do stehen, do dolních končetin, do horních končetin, tak už je to na zváženou a v tom případě už bych teda volil tu cestu jít za tím odborníkem.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak a teď opačně, co mám dělat pro to, abych se k vám nedostala? Nějaká prevence, cvičení.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Nedostala. Tak my jsme, my jsme to na začátku říkali. Určitě je potřeba si uvědomit, jakým životním stylem jako žiju. To znamená, klasika, osm hodin práce, osm hodin zábavy, osm hodin spánku, to je úplně jednoduchý, samozřejmě doba je taková, že lidi pracují víc, 10, 12 hodin, stres, málo času ...

Jarmila Levko, moderátorka: Na zábavu nezbývá čas.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Na zábavu nezbývá moc času.

Jarmila Levko, moderátorka: Někdy ani na spánek.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Teďka trochu vážně, jsou vlastně dvě kategorie nebo tři kategorie pacientům. Buď pacienti, kteří necvičí vůbec, nikdy nesportovali, nemají, nemají k tomu vztah, to je jedna kategorie, to jsou pacienti, kteří mají dispozici k tomu, aby měli pak ve vyšším věku, popřípadě, když je nějaká nadváha, tak aby měli problémy se zády. Pak je druhá kategorie lidí. Ty jsou ideální, kteří prostě občas, dvakrát, třikrát do týdne si jdou něco zacvičit, hlídají se nějak, tak ti většinou tu rehabilitaci nepotřebujou a na druhou stranu je třetí kategorie jakoby lidí, kteří s tím sportem to zase přehání. To se taky začíná objevovat, takoví ti přemotivovaní rodiče, kteří mají malý, malý děti a jako od rána do večera po nějakých trénincích, objevují se pacienti mladší a mladší s bolestí zad, 12, 13, 14 let a začíná se to objevovat jako problém, takže závěr je takový - všeho s mírou, najít si čas v tom, v tom průběhu toho pracovního týdne dvakrát, třikrát si jít jako rozumně zasportovat, to znamená, je takový pravidlo - třikrát týdně po dobu třiceti minut a tepy, asi 130 tepů za minutu, to si pacient může nebo člověk si může úplně jednoduše změřit, že si prostě spočítá ty tepy, tak jak je to známý, a to je takový zlatý pravidlo - 130/30/3 - jako 30 minut, třikrát týdně, 130 tepy, tak to je takový ideální sportování a tím pádem by člověk ... nebo má prevenci proti nadváze a přiměřeně, přirozeně prostě se hýbe a tím by mělo být všechno v pořádku.

Jarmila Levko, moderátorka: Tak já si to vezmu k srdci, doufám, že i naši posluchači. Děkuji, že jste dnes přišel. Mým hostem byl Petr Šifta, vedoucí fyzioterapeut oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v Jablonecké nemocnici. Mějte se hezky a na slyšenou.

PhDr. Petr ŠIFTA, Phd., fyzioterapeut: Já děkuji za pozvání, na shledanou.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu