Od podepsání československo-německého protokolu o nové státní hranici uplynulo 80 let
20. listopadu 2018 uplynulo 80 let od podpisu československo-německého protokolu, který stvrdil přičlenění území Sudet k nacistické říši. Určoval také pravidla pro občanství Čechů žijících na území Sudet a Němců.
Pro tisíce Čechů v pohraničí to znamenalo žádat o československé občanství až na naší ambasádě v Berlíně. Hlavně českým průmyslníkům se v tom Němci pokoušeli zabránit.
„To bylo otřesné. Oni zakázali jakoukoli spolkovou činnost. Ti Češi tady byli víceméně důležitý pracovní zdroj, vysoce ponižovaný na všech úrovních,“ vzpomíná na podzim 1938 rodák ze Záluží u Litvínova na Mostecku Miroslav Hrabák, tehdy mu bylo 17 let.
Ze Záluží, které mělo necelé 4 000 obyvatel, odešla během října a listopadu třetina obyvatel do vnitrozemí. 20. listopadu 1938 byl podepsán československo-německý protokol.
„Upravoval hranice nové Česko-Slovenské republiky v poměru k německé říši. Důležité tam bylo jak zabezpečení hranic, rozdělení vojenských sil a samozřejmě odstoupení území a výměny občanství – to znamená, jak na tom budou občané Česko-Slovenské republiky na území říše, tak občané říše na území Československé republiky,“ vysvětluje historik Jiří Šlajsna.
Češi, kteří chtěli v pohraničí zůstat a mít československé občanství, to podle Jiřího Šlajsny neměli jednoduché: „Kdo chtěl zůstat zde, na území odstoupeném říši, a nepožádal si na našem velvyslanectví v Berlíně o zachování občanství, bylo mu automaticky uděleno občanství říšské.“
Němci stěžovali cestu do Berlína hlavně bohatším Čechům, kteří vlastnili továrny důležité pro místní průmysl.
„Například se jim stěžovalo do toho Berlína odjet. Kontrolovalo se, kdo do Berlína odjíždí, kdo vstoupí na ambasádu. Většinou to byly neoficiální zákazy, ale samozřejmě bylo v tom i vyhrožování – ať příslušníky SA, tak gestapa.
Němci jim často takové Čechy zatýkali z různých smyšlených důvodů nebo jim vyhrožovali likvidací.
Související
-
-
Rukování do Wehrmachtu a děsivě zmanipulované volby čekaly Čechy, kteří zůstali v zabraných Sudetech
Na přelomu září a října 1938 zabralo nacistické Německo po podpisu Mnichovské dohody jihočeské pohraničí. Některé oddíly ještě vzdorovaly, ale zabírání území postupovalo.
-
Před 80 lety začaly v Sudetech nepokoje. Bouřlivé týdny před válkou si vyžádaly řadu obětí
Rok 1938 má většina lidí spojený se zánikem první republiky kvůli podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Tomu ale předcházely bouřlivé týdny hlavně v Sudetech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
