Od podepsání československo-německého protokolu o nové státní hranici uplynulo 80 let

20. listopad 2018

20. listopadu 2018 uplynulo 80 let od podpisu československo-německého protokolu, který stvrdil přičlenění území Sudet k nacistické říši. Určoval také pravidla pro občanství Čechů žijících na území Sudet a Němců.

Pro tisíce Čechů v pohraničí to znamenalo žádat o československé občanství až na naší ambasádě v Berlíně. Hlavně českým průmyslníkům se v tom Němci pokoušeli zabránit.

„To bylo otřesné. Oni zakázali jakoukoli spolkovou činnost. Ti Češi tady byli víceméně důležitý pracovní zdroj, vysoce ponižovaný na všech úrovních,“ vzpomíná na podzim 1938 rodák ze Záluží u Litvínova na Mostecku Miroslav Hrabák, tehdy mu bylo 17 let.

Ze Záluží, které mělo necelé 4 000 obyvatel, odešla během října a listopadu třetina obyvatel do vnitrozemí. 20. listopadu 1938 byl podepsán československo-německý protokol.

„Upravoval hranice nové Česko-Slovenské republiky v poměru k německé říši. Důležité tam bylo jak zabezpečení hranic, rozdělení vojenských sil a samozřejmě odstoupení území a výměny občanství – to znamená, jak na tom budou občané Česko-Slovenské republiky na území říše, tak občané říše na území Československé republiky,“ vysvětluje historik Jiří Šlajsna.

Češi, kteří chtěli v pohraničí zůstat a mít československé občanství, to podle Jiřího Šlajsny neměli jednoduché: „Kdo chtěl zůstat zde, na území odstoupeném říši, a nepožádal si na našem velvyslanectví v Berlíně o zachování občanství, bylo mu automaticky uděleno občanství říšské.“

Němci stěžovali cestu do Berlína hlavně bohatším Čechům, kteří vlastnili továrny důležité pro místní průmysl.

„Například se jim stěžovalo do toho Berlína odjet. Kontrolovalo se, kdo do Berlína odjíždí, kdo vstoupí na ambasádu. Většinou to byly neoficiální zákazy, ale samozřejmě bylo v tom i vyhrožování – ať příslušníky SA, tak gestapa.

Němci jim často takové Čechy zatýkali z různých smyšlených důvodů nebo jim vyhrožovali likvidací.

autor: jbe
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.