Obama triumfuje, Clintonovou čeká zápas o všechno

20. únor 2008

Souboje o demokratickou prezidentskou nominaci v amerických státech Wisconsin a Havaj měly být původně pouhou předehrou k hlavnímu střetnutí, které se na začátku března odehraje v Texasu a Ohiu. Počítalo se s tím, že v obou státech jasně zvítězí Barack Obama a jeho soupeřka Hillary Clintonová se proto soustředila na 4. březen, který měl být z jejího pohledu rozhodující.

Jistě k tomu přispělo i to, že kampaň newyorské senátorky má v porovnání s Obamou k dispozici stále méně finančních prostředků.

Před několika dny ale bývalá první dáma svou strategii poněkud přehodnotila. Objevil se totiž průzkum veřejného mínění stanice CNN, který ukázal, že Clintonové v Texasu vede jen o dvě procenta. Ještě nedávno byl přitom její náskok dvouciferný. Hillaryin štáb celkem správně usoudil, že před klíčovým 4. březnem musí senátorčina kampaň dostat injekci v podobě dobrého výsledku ve Wisconsinu, jinak se vyhlídky pro Texas a Ohio ještě více zatemní. Clintonová proto narychlo rozjela ve Wisconsinu rozsáhlou agitaci, ale už bylo pozdě. Přestože pro ní poslední průzkumy nevyznívaly špatně, nakonec získala 41 procent hlasů oproti Obamovým 58. Volební shromáždění na Obamově rodném Havaji byla pro Hillary ztracena od samého počátku. Porážka ve Wisconsinu je ale mnohem významnější a navíc zpochybňuje některé konstanty, o které se Clintonová mohla až dosud opírat.

Je možná trochu překvapivé, že Clintonová tomuto státu zpočátku nevěnovala přílišnou pozornost. Podstatnou část jeho obyvatel tvoří manuálně pracující občané, kteří jsou zaměstnání například ve známé továrně vyrábějící silné motocykly Harley-Davidson. Zatímco mladí a vzdělanější voliči masivně podporovali Obamu, odborově organizovaní bílí dělníci vyššího věku a nízkých příjmů dávali přednost Clintonové. Wisconsin ale toto schéma popřel: Obama Clintonovou porazil poměrem 2:1 mezi voliči, jejichž rodiny vydělávají méně než 50.000 dolarů ročně. Se stejným náskokem uspěl i u skupiny voličů s maximálně středoškolským vzděláním.

Ještě významnější je možná údaj o tom, jak hlasovaly ženy. Ty byly pro Clintonovou až dosud tou hlavní oporou, ve Wisconsinu ale bývalou první dámu podpořili jen o málo více, než jejího konkurenta. Můžeme tedy uzavřít, že Obamovi se podařil průnik do skupin, které až dosud vesměs spolehlivě volily Clintonovou. Svou vlastní bázi, tedy Afroameričany, nezávislé, mladé a vzdělané voliče a také muže, si senátor z Illinois naopak pevně udržel. To vše jen potvrdilo jeho pozici jasného favorita demokratických primárek, kterou získal v kláních následujících po tak zvaném superúterý.

Hillary Clintonová na svou nejnovější porážku reagovala klidně; nadále tvrdí, že o osudu primárek 4. března rozhodnou dva velké státy Texas a Ohio. V Texasu spoléhá na Hispánce, v Ohiu na manuálně pracující. Jak jsme ale viděli, tato skupina se od ní ve Wisconsinu odvrátila. Akcie Clintonové na politické burze tak zaznamenaly další strmý pád, který zřejmě ještě prohloubí následující skutečnost: primárky v Texasu i Ohiu jsou otevřené, nejsou tedy omezeny pouze na registrované demokraty. Nezávislí voliči přitom až dosud drtivě podporovali Obamu a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tento postoj měli změnit.

V neprospěch Clintonové navíc hraje i to, co se odehrává v konkurenčním táboře, tedy u republikánů. Včerejšek jen potvrdil, že už jistým kandidátem je John McCain, přestože si na formální vítězství bude muset ještě počkat. Mike Huckabee ho už ohrozit nemůže a v souboji zůstává zřejmě především proto, že už svým způsobem zahájil kampaň pro prezidentské volby v roce 2012. Demokraté si ale v souvislosti s letošními celostátními volbami budou stále častěji klást otázku: kdo může McCaina nejspíše porazit? Z průzkumů zatím vychází, že odpověď zní Barack Obama. Demokraté by tak v jistém smyslu napodobili republikány, kteří McCaina podpořili především proto, že má jako jediný z kandidátu v listopadovém zápase o prezidenta reálnou šanci.

Pokud se straničtí představitelé i demokratičtí voliči podle tohoto kalkulu zařídí, Clintonová nominaci získat nemůže. Texas a Ohio nám 4. března pravděpodobně sdělí, zda se Hillaryin prezidentský sen skutečně rozplynul.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: oho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.