Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 6

Na indonéském ostrově Sumatra byl objeven nejmenší známý obratlovec světa. Sladkovodní rybka Paedocypris progenetica žije v bahnité a velmi kyselé vodě tropických lesních mokřadů. V dospělosti dorůstá pouhých 7,9 milimetru; velikostí je srovnatelná třeba s komárem. Nově objevená rybka vypadá po celý život jako larva, je průhledná a má pouze jednoduchý základ lebky - většina mozku je odkrytá. Přestože je tak malá a nenápadná, patří podle vědců do čeledi kaprovitých.

Hlemýždi, žijící na Azorských ostrovech a také na izolovaném souostroví Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, patří stejně jako jejich evropští bratranci k rodu Balea. Na ostrovech, vzdálených tisíce kilometrů od Evropy, prokazatelně žili už před příchodem lidí. Podle vědců se hlemýždi na ostrovy dostali v peří stěhovavých ptáků, patrně bahňáků. Genetická stopa dokonce napovídá, že se rozšířili z Evropy na Azory a ostrovy Tristan da Cunha a pak zase zpátky. Další podrobnosti

Vláda východoasijské Malajsie údajně plánuje vyslání hned dvou vědeckých expedic do deštných pralesů na jihu země. Mají tam pátrat po neznámém velkém lidoopovi, který byl poslední dobou údajně několikrát spatřen domorodci. Podivné chlupaté stvoření podobné gorile, vysoké až tři metry, bylo podle zpráv místních obyvatel pozorováno na území malajského státu Johor. K záměně s orangutanem prý dojít nemohlo - ti sice v Malajsii žijí, v Johoru se však nevyskytují. Další podrobnosti

V jeskyních jižně od egyptského města Safaga na pobřeží Rudého moře objevili američtí a italští výzkumníci trosky člunů, prkna, lanové úchyty a zbytky beden. Na jednom z těchto zbytků se dochoval dobře čitelný nápis "zázraky země Punt" a jméno faraona 12. dynastie Amenemheta III., který vládl Egyptu v 18. století před Kristem. Se zemí Punt obchodovali staří Egypťané již v 5. dynastii. Ležela kdesi na východním pobřeží Afriky. Její přesnou polohu se dosud určit nepodařilo. Další podrobnosti

V chrámu Amenhotepa III. v Luxoru byly náhodou objeveny dvě sošky bohyně Sachmet a hlava panovníka, tesaná z červené žuly. Podle typicky plných tváří a odulých rtů vědci soudí, že jde o podobiznu kušitského krále z přelomu 8. a 7. století před Kristem, kdy si říše Kúš, pozdější Núbie, podmanila celý Egypt. Skulptury byly v chrámu ukryty patrně v 19. nebo počátkem 20. století našeho letopočtu, kdy do této oblasti sběratelé vysílali své agenty. Nikdo z nich si však sochy nevyzvedl.

Do třetice Egypt a znovu Luxor. Američtí badatelé tam vykopali dobře zachovanou, 140 centimetrů vysokou žulovou sochu královny Teji, manželky už zmíněného faraona 18. dynastie Amenhotepa III., který vládl Egyptu na počátku 14. století před Kristem. Měli spolu pět dcer a syna Amenhotepa IV., který se později do dějin Egypta zapsal tím, že si změnil jméno na Achnaton a zavedl kult jediného boha Atona. Jeho reformy ho však dlouho nepřežily.

Astronomové objevili v pořadí čtvrtou a pátou hvězdu, opouštějící naší galaxii, Mléčnou dráhu. Podobné události se prý dějí i jinde, a tak je mezihvězdný prostor zřejmě plný podobných osamělých trosečníků. K opuštění galaxie přitom musí být hvězda opravdu významným způsobem urychlena. Podle astronomů k tomu může dojít třeba u dvojhvězdných systémů poblíž masivní černé díry v jádru naší galaxie. Jedna z hvězd systému je pohlcena, druhá je obrovskou rychlostí odmrštěna. Další podrobnosti

Zatímco speciální schránka s prachovými částečkami komety Wild 2 přistála na Zemi, její mateřská sonda Stardust zůstává na oběžné dráze kolem Slunce. Experti z americké NASA vypnuli všechny systémy sondy s výjimkou solárních panelů a příjmové antény a ponechají si ji v záloze pro výhledové budoucí mise. Spící sonda má v tuto chvíli za sebou sedm let provozu a bezmála 5 miliard kilometrů dlouhou cestu. Kolem Země proletí znovu v lednu roku 2009.

Rusové chtějí nejpozději roku 2020 zahájit na Měsíci těžbu vzácného izotopu helia-3, což je plyn, který je schopen v reakci s izotopem vodíku deuteriem vytvářet velké množství energie. Jde přitom o ekologicky neškodnou termonukleární reakci. Helia-3 má být na Měsíci až 500 milionů tun. Na získání jediné tuny vzácného izotopu však bude třeba vytěžit 20 tisíc čtverečních kilometrů měsíční půdy do hloubky tří metrů. Ambiciózní ruský plán lze tedy zatím chápat jako svého druhu science-fiction.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 6/2006, 4. - 10. února.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.