Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 50

Geolog Martin Whyte z univerzity v Sheffieldu našel v centrálním Skotsku zkamenělé stopy obřího štíra druhu Hibbertopterus, staré 330 milionů let. Vědci si donedávna mysleli, že tento mohutný vodní členovec, který měřil na délku skoro dva metry, nikdy nevylézal na souš. Teď se ukazuje, že opak je pravdou. Největší stopa chodícího členovce, jaká se kdy na Zemi našla, však svědčí o tom, že se po souši nepřemisťoval příliš rychle. Pravděpodobně se jen zvolna a trhaně vlekl. Zpráva ČTK.

Město Litovel na Olomoucku bylo založeno v polovině 13. století, už předtím však na jeho místě stálo sídliště. Potvrdili to archeologové, kteří při vykopávkách našli kromě středověkých nálezů i stopy po lidech doby bronzové. Předkové si k osídlení původně vybrali vyvýšenou písečnou dunu v zátočině řeky Moravy. V souvislosti se založením Litovle toto výhodné místo opustili - archeologové předpokládají, že mohlo jít o plánovitý přesun. Už ve 14. století se však na písečné duně znovu bydlelo. Další zajímavost.

Peru chce zažalovat univerzitu Yale v americkém New Havenu o navrácení takřka pěti tisíc artefaktů ze slavného inckého města Machu Picchu, které se v jejich sbírkách nacházejí od roku 1916. Incká keramika, textilie, kovové předměty i lidské kosti byly tehdy univerzitě zapůjčeny, protože objevitel Machu Picchu Hiram Bingham byl jejím absolventem. Škola předměty nevrátila a tvrdí, že jí patří. Peruánské úřady však mají k dispozici zápůjční dokument, a tak o památkách nejspíš rozhodne soud. Další zajímavost. A ještě něco malého navrch.

Na Havaji se 28. listopadu zřítila do moře obrovská sopečná římsa o rozloze téměř osmnácti hektarů. Strhla přitom část mořského útesu a do ovzduší vyvrhla žhavou horninu a balvany. Vzápětí se do vln oceánu z pětačtyřicetimetrové výšky po odkrytém útesu začal řinout dva metry široký proud žhavé lávy. K odlomení sopečných lavic dochází na Havaji často - většinou proto, že neunesou rostoucí tíhu nových vrstev lávy. K tak velkému pádu však došlo naposledy roku 1983.

Vědci naměřili, že systém mořských proudů v Atlantiku slábne. To by mohlo mít nepěkné následky pro Evropu. Příjemné klima na kontinentu totiž do značné míry zajišťují teplé vody povrchového Golfského proudu. Ty se na severu ochlazují, houstnou, klesají ke dnu a v hloubce tečou zpět k rovníku. Pokud by se příliš snížila slanost moří, třeba vinou tání ledovců, voda by byla málo hustá a neklesla by. Koloběh vody by se zastavil a došlo by k velkému ochlazení evropského kontinentu. Podrobnější informace.

Mohou výškové budovy vyvolávat zemětřesení? Tchajwanský geolog Lin Čcheng-chung tvrdí, že je to možné. V tchajwanské metropoli Tchaj-peji totiž nápadně vzrostla seizmická aktivita poté, kdy zde byl postaven nejvyšší mrakodrap světa - 508 metrů vysoký Tchaj-pej 101 o celkové váze 700 tisíc tun. Oblast v minulosti trpěla jen minimem otřesů. Od roku 1997, kdy se mrakodrap začal stavět, přibývá pod Tchaj-pejí mikrozemětřesení, jejichž intenzita neustále stoupá. Další informace.

V lednu uběhne rok od přistání evropského modulu Huygens na Saturnově měsíci Titanu a vědci začínají zveřejňovat analýzy údajů, které sonda zaslala na Zemi. Titan má hustou dusíko-metanovou atmosféru v níž vanou prudké větry. Povrch je plochý a připomíná mokrý jíl. Vyskytují se na něm ledová skaliska, smáčená dešti kapalného metanu, metanové řeky a také čpavkové sopky. Teplota povrchu je minus 180 stupňů Celsia. Není tam kyslík ani kapalná voda - a podle vědců ani život.

Evropská sonda Mars Express nahlédla s pomocí speciálního radaru hluboko pod povrch rudé planety a zjistila, že i v hloubce více než jednoho kilometru se skrývá vodní led. Marsovskou hlubinnou půdu tvoří písek, který je ledem o teplotě minus 33 stupňů Celsia doslova "spečen" na hmotu o tvrdosti betonu. V okolí severního pólu jsou tyto podzemní vrstvy ledu takřka čisté - podle měření obsahují jen asi dvě procenta přimíšenin.

Astronomové z Evropské jižní observatoře objevili v souhvězdí Vah dosud nejmenší známou planetu, obíhající kolem cizí hvězdy. Jedná se o červeného trpaslíka Gliese 581, který je od Slunce vzdálen více než 20 světelných let. Exoplaneta je přibližně sedmnáctkrát větší než naše Země a svými rozměry srovnatelná s planetou Neptun. Svou hvězdu oběhne za pouhých 5,4 dne, a to ve velmi malé vzdálenosti. Teplota na povrchu nově objevené planety se pohybuje kolem 150 stupňů Celsia.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 50/2005, 10. - 16. prosince.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.