Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 49

I opice mají své dialekty. Zjistil to etolog Nobuo Masataka při zkoumání dvou skupin makaků červenolících - z jihojaponského ostrova Jakušima a z hory Ohira v centrálním Japonsku, kam byli před 50 lety uměle vysazeni makakové právě z Jakušimy. Současné jakušimské opice však štěbetají na mnohem vyšší frekvenci, než opice z Ohiry. Podle vědců za to může charakter porostu. Aby se opice v hustém lese na Jakušimě slyšely, musí vřeštět pronikavěji. Na Ohiře je les nižší a řidší. Další informace.

Mají-li k tomu příležitost, i antarktické ledovce zpívají. Stačí, aby se zachytily o nějakou vyvýšeninu na mořském dně. Voda pak proudí do různých trhlin a tunelů v mase ledovce, čímž mohou vzniknout nízkofrekvenční zvuky, které sice lidské ucho neslyší, ale zaznamenají je přístroje. Pokud se zvuky přehrají vyšší rychlostí zní prý jako bzučení včel nebo ladící orchestr. Německým vědcům se tyto zvuky podařilo neplánovaně nahrát před třemi lety. Další informace, nahrávka "písně ledovce".

170 metrů - to je hodnota nového českého rekordu v potápění. 23. listopadu jej dosáhl potápěč Pavel Říha ve známé Hranické propasti u Teplic nad Bečvou. Víc než o rekord mu však šlo o mapování propasti, jejíž hlubiny jsou jedním z posledních neprozkoumaných míst u nás. Dodnes se totiž neví, jak je Hranická propast hluboká. Její dosud největší naměřená, ale neověřená hloubka je 329,5 metru; speleologové si myslí, že by její dno mohlo být až 700 metrů hluboko.

V lesích mezi obcemi Horní Metelsko a Hašov na Domažlicku se nacházejí tři zvláštní kruhové plochy, ohraničené hlinitými valy. Dvě mají asi stometrový průměr, třetí kruh je jednou tak velký. Třicet let starý zjišťovací výzkum nepřinesl nic, co by archeologům pomohlo objekty datovat. Tzv. "české Stonehenge" dnes ohrožuje těžba dřeva; spasit ho chtějí nadšenci z Klubu psychotroniky a UFO. Podali žádost o zápis této lokality mezi státem chráněné památky. Snad uspějí.

Pět hrobů, kamenné nástroje, keramické střepy a 55 hliněných figurek, zpodobňujících zvířata i lidi, vykopali řečtí archeologové na lokalitě Ptolemaída asi 500 kilometrů severozápadně od Atén. Podle badatelů jde o pozůstatky sídliště prvních zemědělců, staré přibližně 7,5 nebo 8 tisíc let. Podobné, jen o něco menší sídliště z téže doby se našlo poblíž řeckého města Grevená. Mezi nálezy jsou v tomto případě i kamenné figurky a dílna, kde se vyráběly kamenné nástroje.

Izraelští archeologové objevili na březích Mrtvého moře už třetí dřevěnou kotvu starou více než dva tisíce let. Mimořádně zachovalý stav tohoto artefaktu je dílem velké koncentrace solí a nedostatku kyslíku ve vodách Mrtvého moře, které je bezodtokým jezerem. Poslední dobou jeho hladina povážlivě klesá, protože se z něj odpařuje víc vody, než do něj prostřednictvím řeky Jordán přitéká. Tato situace však nahrává archeologům a přináší jim četné vzácné nálezy.

Až jednou lidé poletí k Marsu, nebude možné, aby se živili tak, jako dnešní kosmonauti - jídlo na tři roky by se jim nevešlo na palubu. Budou pěstovat zeleninu a z ní pak vyrábět pokrmy - půjde o salát, špenát, mrkev, rajčata, zelí, cibuli, jahody a různé bylinky. Na Marsu k tomu přidají brambory, sóju, pšenici, rýži nebo burské oříšky. Jediné maso pro zpestření jídelníčku bude nejspíš z ryb - mořských tilapií, které mohou v nádržích recyklovat odpadní vodu, aniž by jejich maso bylo závadné.

Velmi důležité pro budoucí pobyt lidí na Marsu budou údaje, které přicházejí na Zemi z vozítek Spirit a Opportunity, z nichž to první oslavilo v pondělí 21. listopadu svůj šestistý sedmdesátý marsovský den - právě tolik dní trvá na Marsu rok. Kromě informací o složení půdy a fotografií zasílají obě vozítka na Zemi pravidelné údaje o teplotách, větru, prašných bouřích a jiných atmosférických jevech. Tyto informace mohou být pro přistání kosmické lodi na Marsu klíčové. Informace v češtině.

Zajímavý objev se podařil astronomům v souhvězdí Chameleona - s pomocí pozemních i orbitálních dalekohledů zahlédli u jednoho tamního hnědého trpaslíka zárodečný prachoplynový disk, který je počáteční fází při vzniku planetárních systémů. Hnědí trpaslíci jsou málo svítivé chladné objekty stokrát menší než naše Slunce. Planetární systém hnědého trpaslíka ze souhvězdí Chameleona bude, až vznikne, také přibližně stokrát menší, než naše Sluneční soustava.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 49/2005, 3. - 9. prosince.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.