Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 32

S pomocí ledoborce, automatické ponorky a sonaru zkoumali vědci čtyř zemí hlubiny v okrajových oblastech Severního ledového oceánu; zajímali je hlavně živočichové, kteří by v příštích desetiletích mohli být ohroženi globální změnou klimatu. S postupným mizením severní ledové čepice budou totiž do těchto oblastí proudit živočichové z jihu a ekologická rovnováha se naruší. Jak prokázal nejnovější výzkum, severní moře jsou přitom plná živočichů. Mnohé z nich věda dosud neznala. Přečtěte si.

Vědci si dlouho lámali hlavu, kde se vzalo tolik rtuti, toxických pesticidů a DDT v tělech ledních medvědů a dalších zvířat z neporušené severské krajiny. Ukázalo se, že na vině jsou buřňáci lední, v jejichž trusu se koncentrují toxické látky z ulovených mořských ryb. Buřňáci hnízdí v koloniích na březích severských jezer a kolem jejich hnízdišť se kupí obří haldy výkalů, které kontaminují vodu. Z ní se pak dostávají mnohonásobně koncentrované jedy do rybích těl a od ryb k masožravcům.

Na popílkovišti teplárny v Přerově objevili ornitologové největší kolonii vzácné vlaštovky břehule říční u nás. Napočítali tam více než 680 hnízdních nor, které mohou být i metr dlouhé a břehule je za normálních okolností hloubí v kolmých pískových stěnách. Podobné hnízdiště se našlo i v hromadě písku na dvoře jedné přerovské firmy. V obou případech došlo k dohodě a firmy nebudou do hnízdišť zasahovat. Břehule brzy vyvedou mláďata a v září s nimi odletí do afrických zimovišť.

V jihoněmecké jeskyni Hohle Fels objevili archeologové 19 centimetrů dlouhý vápencový falus, symbolický mužský úd, starý asi 28 tisíc let. Podle svých nálezců nepochybně sloužil k rituálním praktikám, k sexu však měl asi jen nepřímý vztah. Mohlo prý jít o rituální nástroj k osekávání pazourkových břitů; do zbraní se tak mohla přenášet síla, kterou falus symbolizoval. Podobné používání falu by prý podle vědců také vysvětlovalo hluboké rýhy na obou koncích kamenného válečku. Další podrobnosti.

Ve staré stoce na římském Trajánově fóru byla nedávno nalezena mramorová hlava, kterou odborníci po porovnání s jinými plastikami a reliéfy z mincí označili za část sochy římského císaře Konstantina I. Velikého. Vytesána prý byla někdy mezi lety 312 a 325 našeho letopočtu. Konstantin byl prvním císařem, který se pokusil upevnit jednotu říše s pomocí křesťanství. Badatelé si proto myslí, že jeho kamennou hlavu mohl do stoky hodit některý z četných odpůrců nového náboženství.

Jednou z největších akcí v dějinách české archeologie je výzkum na pražském náměstí Republiky a pod přilehlým objektem kasáren. Pod kasárnami se v hloubce jednoho až pěti metrů skrývaly zbytky sídliště z 12. a 13. století, gotického špitálu a domů, renesančních měšťanských parcel a také kapucínského kláštera se zahradou ze 17. a 18. století. Podle archeologů se už v pražské památkové rezervaci nenachází žádná jiná podobně velká plocha k výzkumu. S výjimkou Staroměstského náměstí.

V jednom z kráterů na severopolární marsovské planině Vastitas Borealis vyfotografovala sonda Mars Express zamrzlé "jezero" o průměru osmi kilometrů. Podle odborníků musí jít o vodní led a ne o zmrzlý oxid uhličitý, hlavní materiál marsovských polárních čepiček, protože snímek byl pořízen koncem marsovského léta. Příznivce teorií o životě na Marsu tento nález jistě potěšil; stále se mohou držet stébla naděje, že se dodnes skrývá někde pod povrchem planety.

Britský miliardář Richard Branson založil novou společnost, jejímž cílem bude vybudovat flotilu vesmírných plavidel pro komerční lety. Půjde o zdokonalenou verzi lodi SpaceShipOne konstruktéra Burta Rutana, která loni jako první soukromě financovaná loď hned dvakrát překonala výšku 100 kilometrů, považovanou za hranici vesmíru. První turistické lety na lodích SpaceShipTwo by se měly uskutečnit v roce 2008, případný zájemce zaplatí za jeden let přibližně 200 tisíc dolarů.

O ještě větším kosmickém lákadle uvažují představitelé ruského kosmického průmyslu. Vesmírným turistům hodlají nabídnout cestu kolem Měsíce. Předcházel by jí týdenní pobyt na stanici ISS, kam by byl turista dopraven raketou Sojuz; Měsíc by si prohlédl na zpáteční cestě. Vyhlídkový let by ho přišel na 100 milionů dolarů, což je asi dvě a půl miliardy korun. Pro porovnání - dva turisté, kteří už na stanici ISS pobývali, zaplatili za svůj týdenní výlet na orbitu 20 milionů dolarů.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 32/2005, 6. - 10. srpna.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.