Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 19

Na indonéském ostrově Borneo byly nalezeny rostliny, které mohou přinést velký pokrok v medicíně. Jeden z tamních keřů obsahuje účinnou protirakovinnou látku. Jiná chemická látka z pryskyřice jednoho z bornejských stromů, působí proti reprodukci viru HIV. V kůře dalšího stromu se zase vyskytuje substance, účinně hubící parazity, které způsobují lidskou formu malárie. Vědci však varují, že tyto objevy mohou být ztraceny, pokud se nepodaří zabránit ničení deštného pralesa.

Milovníci fazolí se mají nač těšit. Venezuelští badatelé objevili bakterie, které výrazně omezují nepříjemné nadýmání, doprovázející konzumaci těchto luštěnin. Fazole, upravené s pomocí bakterií, mají o celých 88 procent menší obsah rafinózy - jednoho z cukrů, který způsobuje vznik plynů v tlustém střevě. Je to důležitá zpráva zejména pro obyvatele třetího světa, kde jsou fazole jednou z hlavních potravin. Konzumace je však omezena právě následným nadýmáním.

Na pláže severního pobřeží východoafrického ostrova Zanzibar vyplavilo moře více než čtyři stovky uhynulých delfínů. Znamená to velkou ránu pro tamní turistický průmysl, jehož lákadlem je mimo jiné právě potápění s volně žijícími delfíny. Co jejich úhyn způsobilo se vědcům nepodařilo zjistit. Pitva prokázala, že nebyli otráveni - nicméně měli prázdné žaludky. To podle odborníků může znamenat, že byli něčím dezorientováni a místo lovu se dlouhou dobu snažili najít správný směr.

Dva týmy vědců se pokusily s pomocí radiokarbonové metody nezávisle na sobě datovat největší katastrofu, k níž došlo v historické době ve Středomoří - výbuch sopky Théra na řeckém ostrově Santorin. Jako materiál pro analýzu jim posloužila zkamenělá větev olivovníku, který vzal za své právě při erupci. Oba týmy došly ke shodnému závěru: k události, která zásadně ovlivnila dějiny Středomoří, došlo mezi lety 1627 až 1600 před Kristem - asi o 150 let dříve, než se čekalo.

Ve staroegyptském Luxoru na západním břehu Nilu objevili archeologové pozůstatky veřejných kuchyní, starých více než 3200 let. Připravovala se v nich jídla ze zeleniny, chleba a masa pro dělníky, kteří budovali nedaleké faraonské hroby, mezi nimi i pohřební chrám slavného faraona Ramesse II. Součástí tohoto chrámu, nazývaného Ramesseum, byla také nově objevená škola pro děti dělníků, řeznictví a velká skladiště na luštěniny.

Archeologové nedávno uzavřeli sedm let trvající výzkum na Dómském návrší v Olomouci. Podařilo se jim zjistit, že toto strategické místo osídlili už před více než 5000 lety lidé kultury nálevkovitých pohárů. Z této epochy pochází například nález významného hrobu, který nemá na sever od Dunaje obdoby. Objeven byl také do skály tesaný příkop, obklopující hradiště ze starší doby bronzové a zbytky dosud neznámého osídlení ze střední doby hradištní, tedy z 9. a první poloviny 10. století.

28. dubna vyplul z peruánského přístavu Callao na svou osm a půl tisíce kilometrů dlouhou cestu do Polynésie vor Tangaroa. Na jeho palubě je šestičlenná posádka včetně Olafa Heyerdahla, vnuka známého norského badatele. Cílem výpravy je zopakovat plavbu, kterou Thor Heyerdahl podnikl na voru Kon-Tiki v roce 1947. Cesta by měla trvat zhruba sto dní. Vor je vyroben tradiční indiánskou technologií, narozdíl od Kon-Tiki však má internetové spojení se světem a lokační systém GPS.

Tým amerických astrofyziků zkoumal rentgenovým teleskopem Chandra několik velkých černých děr. Vědci srovnávali, jaké množství plynů černé díry pohlcují a kolik jich naopak vyvrhují. O tom, že černé díry chrlí ze svého nitra částice o vysoké rychlosti se až donedávna nic nevědělo. Podle vědců hrají tyto útvary klíčovou roli při udržování pořádku ve velkých galaxiích. Brání totiž vzniku příliš velkého množství hvězd a zároveň i tomu, aby galaxie pohlcovaly své galaktické sousedy.

Astronomové oznámili objev čtyřiceti pěti dosud neznámých těles, která obíhají kolem našeho Slunce v tzv. Kuiperově pásu za dráhou planety Neptun. Jde údajně o dosud nejvyšší naráz oznámený počet nově objevených těles v naší sluneční soustavě. Kamenité a ledové objekty měří od padesáti do pěti set kilometrů na šířku. Počet známých těles Kuiperova pásu se jejich objevem zvýšil přibližně na jedenáct set. Přitom první z nich bylo objeveno vlastně teprve nedávno - v roce 1992.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 19/2006, 6. - 12. května.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.