Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 18

29. duben 2006

Šimpanzi napadli turisty, antarktické řeky, hadoještěrka z Patagonie, objevy z Baalbeku, nové obrazce z Nazky, bosenská pyramidománie, čínský boj s pískem, muslim na oběžné dráze, tři geologická období Marsu

V rezervaci Tacugama poblíž hlavního města africké republiky Sierra Leone Freetownu napadla velká skupina šimpanzů turisty. Tři těžce zranila; jejich řidiče šimpanzi zabili. Policisté a strážci teď hledají v pralese viníky v obavě, aby agresivní lidoopi nezaútočili na místní vesničany. Rezervace Tacugama poskytuje domov asi 70 osiřelým nebo opuštěným šimpanzům. Žijí v deštném lese, jehož plocha je však omezena plotem a noci tráví v umělých kabinách. Právě v tom je možná problém.

I v Antarktidě tečou řeky. Mohutné neviditelné toky spojují jednotlivá jezera, skrytá ve skalních prohlubních hluboko pod ledovcem. Jezer bylo odhaleno asi 150 a zřejmě jsou jich tisíce; za nejstarší se považuje jezero Vostok, které vzniklo před 15 až 20 miliony let. Donedávna si vědci mysleli, že jezera jsou navzájem zcela izolovaná. To, že si občas vyměňují vodu, odhalili satelity, které naměřily náhlý pokles jedné velké ledovcové oblasti asi o tři metry a o něco později vzestup jiné.

Přibližně před 90 miliony let žil v dnešní Patagonii živočich, který se sice pohyboval po souši plazením, ale měl ještě křížovou kost a dvě končetiny; jednalo se tedy nejspíš o přechodnou formu mezi ještěrkami a hady. Že se hadi skutečně z ještěrek vyvinuli se obecně předpokládá, vědci se však přou, zda k této proměně došlo ve vodě nebo na souši. Nový jihoamerický nález zatím nejprimitivnějšího známého, ovšem suchozemského hada svědčí spíše pro druhou variantu.

Starověký Baalbek ve východolibanonském údolí Bikáa je místo plné archeologických pokladů. Jen v průběhu měsíce dubna tam kopáči a stavební dělníci narazili na dvě římské hrobky a také na zbytky římských staveb z 2. nebo 3. století. V troskách byly nalezeny kosti, kovové hřeby, zlaté plátky a další předměty velké archeologické hodnoty. V Baalbeku, dávné antické Héliopoli, se takové nálezy dají čekat. Dodnes tam stojí sloupy mohutných chrámů, zasvěcených římským bohům.

Japonští archeologové objevili na známé planině Nazca v jižním Peru stovku nových obrazců a čar - pomohla jim k tomu analýza satelitních snímků. Nové obrazce se nacházejí v jižní, turisty málo navštěvované části planiny. Geoglyfy v Nazce vznikly před mnoha sty lety odstraněním svrchní tmavé půdy ze světlejšího podkladu. Protože v této oblasti takřka neprší, dochovaly se až do dneška. O tajemném smyslu a účelu obrazců a čar vznikla již celá řada teorií.

Bosnu postihla "pyramidománie". Může za to amatérský archeolog Semir Osmanagič, kterému přišel podezřelý pravidelný tvar kopce Visočica nad městem Visoko. Tvrdí, že se pod ním skrývá obří pyramida, zbudovaná balkánskými Ilyry, kteří oblast obývali v předslovanském období. Vykopávky na svazích hory prý odhalily pravidelně tesané bloky svrchní vrstvy pyramidy. Osmanagič chce na Visočici kopat do léta, kdy už by měla být bosenská pyramida viditelně odhalena.

Peking v půlce dubna doslova zasypal písek, který do čínské metropole donesla bouře z pouště Gobi. Úřady se proti němu rozhodly bojovat typicky velmocenským způsobem - ostřelovat oblohu ze speciálních děl a letadel a rozptýlit tak v ovzduší látky, které reagují s vodou, což by mělo vyvolat srážky. Číňané tuto metodu používají často, ne vždy s úspěchem. Loni se jim dokonce jakoby na oplátku nebe pomstilo mohutným krupobitím, které způsobilo v Pekingu značné škody.

Do vesmíru se chystají první kosmonauti z Malajsie. Úplně poprvé se tak na oběžnou dráhu podívá praktikující muslim. Bude to pro něj spojeno s řadou problémů. Jak často se modlit, když den na kosmické stanici trvá 90 oběžných minut a muslimové se modlí pětkrát denně? Jak před modlitbou provést očistu těla, když není k dispozici voda? A jak se při modlitbě klanět směrem k Mekce při obletové rychlosti 28 tisíc kilometrů za hodinu? Malajsie svolala k problému odborný seminář.

Podle výzkumu, založeného na údajích ze sond a marsovských vozítek, prošel Mars ve své minulosti třemi geologickými obdobími. První bylo teplé a vlhké a trvalo asi 600 milionů let. V druhém období, dlouhém asi 500 milionů let, došlo na Marsu k dramatické změně klimatu, od teplého a alkalického k vyprahlému a kyselému. Změnu způsobily ohromné vulkanické exploze, které přeplnily ovzduší planety sírou. Třetí, chladné a suché období začalo před třemi a půl miliardami let a trvá dodneška.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 18/2006, 29. dubna - 5. května.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.