Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 13

Státy OSN se v roce 2002 dohodly, že se do roku 2010 zasadí o snížení tempa, jakým z naší planety mizí živočišné a rostlinné druhy. Odborníci však nejsou schopni poznat, zda se to opravdu daří - nemohou se totiž shodnout, kolik druhů živočichů a rostlin celkem na Zemi žije. Až dosud bylo vědecky popsáno zhruba milion sedm set tisíc druhů, mnoho milionů živých organismů však na své objevení a vědecký popis teprve čeká. Většinou jde o rostliny, hmyz a také ryby.

Jedním z nejohroženějších živočichů vůbec je nosorožec sumaterský, který žije na Malajském poloostrově, na Sumatře a Borneu. Právě na tomto ostrově proběhl nedávno důkladný výzkum, jehož výsledky jsou alarmující - v malajsijské části Bornea přežívá posledních 13 nosorožců, ve větší indonéské části byli pravděpodobně nosorožci zcela vyhubeni. Na světě žijí v současnosti už jen necelé tři stovky nosorožců sumaterských. Další informace.

Pražská zoologická zahrada je domovem nejstaršího koně Převalského na světě. Rekordmankou je klisna Cilka, která 21. března oslavila své 34. narozeniny. Její matkou byla pražská klisna Vesna a otcem hřebec Bars z ukrajinské stanice Askania Nova, potomek poslední klisny, odchycené ve volné přírodě. Dnes žijí koně Převalského jen v zoo, chovných stanicích nebo rezervacích. Pražská zoo patří mezi jejich nejúspěšnější chovatele a vede také jejich mezinárodní plemennou knihu.

Domnělá nedotčená hrobka v egyptském Údolí králů, objevená v únoru americkými archeology v těsném sousedství slavné Tutanchamonovy hrobky, byla ve skutečnosti zřejmě jen prostorou, v níž probíhaly mumifikační procedury. Důkazem by mohlo být velké množství objevených nádob s chemikáliemi. Zdobené sarkofágy, které se v domnělé hrobce také našly, neobsahovaly mumie, ale jen střepy z nádob, zbytky rubášů a další materiál, používaný při mumifikaci.

Nedaleko kyperského přístavu Páfos narazili v polovině března zcela náhodou stavební dělníci na hrobku starověkého bojovníka z doby kolem roku 500 př.n.l. Dávno vypleněná hrobka neobsahovala nic jiného než skvostně malovaný vápencový sarkofág. Neznámý umělec na něm červenou, černou a modrou barvou zachytil mj. dva výjevy z Homérových eposů - útěk Odyssea a jeho druhů z jeskyně krutého Kyklopa Polyféma a bitvu mezi Řeky a Trójany, popsanou v Illiadě.

K zajímavému objevu došlo i v Bangladéši, v lokalitě Vari, asi 85 kilometrů od hlavního města Dháky. Archeologický výzkum ukázal, že asi 450 let před Kristem stálo v těchto místech sídliště s dobře plánovaným systémem cest, kanalizací a s centrální citadelou. Odborníci se domnívají, že sídliště mohlo být významnou zastávkou na starobylé obchodní cestě, spojující antickou a jihoasijskou civilizaci. V oblasti pokračuje výzkum a očekávají se další nálezy.

Astronomové objevili další planetu obíhající kolem vzdálené hvězdy. Je třináctkrát těžší než naše Země a je od nás vzdálena zhruba 9000 světelných let. Zajímavý na ní je především pevný povrch, který z ní alespoň do jisté míry činí planetu "zemského" typu. Od své mateřské hvězdy je však mnohem dál, zhruba ve vzdálenosti, v níž kolem našeho Slunce obíhají Jupiter a Saturn. Značně nepozemská je prý i teplota, panující na povrchu vzdálené planety. Přibližně -200 stupňů Celsia.

Stejně jako se k nám občas zatoulá kus horniny z jiného tělesa naší sluneční soustavy, mohl by se na jiné těleso zatoulat kus horniny pozemské. Vědci spočítali, že při nárazu velké planetky by se z povrchu Země odštěpily stamiliony fragmentů, které by se dostaly na oběžnou dráhu kolem Slunce a některé by zhruba za milion let doletěly až k měsícům velkých planet. Mohly by zasáhnout i Saturnův měsíc Titan. Co by se stalo, kdyby na svém povrchu nesly mikroorganismy?

Slunce a Země se od sebe vzdalují. Přišlo se na to díky systematickému vyhodnocování údajů o pozorování nebeských těles za posledních 120 let. Rychlost tohoto vzdalování je z kosmického hlediska zanedbatelná - za století se Země od Slunce odsune o pouhých deset metrů. Příčinu není zatím možné na základě obvyklých metod a znalostí gravitační fyziky zjistit. Jisté však je, že toto pozvolné vzdalování nemá žádný vliv na podnebí. My sami si ho kazíme daleko víc.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 13/2006, 25. - 31. března.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.