Novinky, zajímavosti, kuriozity č. 12

Na lukách v Anglii ubývá motýlů. Jak ukázal nejnovější výzkum, jejich množství se za posledních deset let snížilo o třetinu. Podle vědců to napovídá mnohé o celém ekosystému - motýli jsou totiž dobrým ukazatelem jeho stavu. Studie se orientovala na 40 motýlích druhů na více než 800 lokalitách, z nichž takřka polovina leží na obdělávané půdě. Vědcům se podařilo identifikovat i některé příčiny vymírání motýlů - patří k nim například nevhodné zásahy do ekosystému, způsobené farmáři.

Na pláži u japonského města Ičinomija uhynulo 1. března asi padesát elekter tmavých, zhruba dvoumetrových kytovců z čeledi delfínovitých. Šlo o stejné stádo, které na pláži uvízlo i poslední únorový den. Tehdy se záchranářům podařilo všechny elektry vrátit zpátky do moře, o den později už úspěšní nebyli. Elektry tmavé obývají hluboké oceánské vody. Jak se dostaly na pláž a proč se tam v krátkém čase vrátily znovu je pro vědce záhada.

Experti zabývající se výzkumem oceánů se potýkají s nedostatkem dat. Aby se mohli do hloubky věnovat nějakému problému, například studiu mořských proudů, nevystačí s údaji, posbíranými na jednorázových vědeckých misích. Proto přišli oceánografové s myšlenkou využít v budoucnu ke shromažďování údajů o teplotách, oceánských proudech nebo mracích také běžné výletní a obchodní lodě. Přišli by tak snadno k potřebným údajům a zároveň by je to skoro nic nestálo.

Týmu egyptských a německých archeologů se podařilo v chrámu faraona Amenhotepa III. v egyptském Luxoru objevit šest soch bohyně Sachmet s tělem ženy a hlavou lvice. Sochy z černé žuly zobrazují bohyni, sedící na trůnu. Tři z nich jsou natolik kompletní, že jim nechybí ani sluneční disk u Sachmetiny hlavy. Archeologové našli v Luxoru celkem tři desítky soch této bohyně, která byla pokládána za ochránkyni, případně božskou matku panovníka, jemuž byla zároveň oporou v boji.

Při výstavbě nových domů v kalifornském městě Azusa vykopali dělníci asi stovku nejrůznějších nástrojů, používaných kdysi příslušníky indiánského kmene Tongvů. Ti žili v oblasti dnešního Los Angeles už tisíce let před příchodem Evropanů. Nejzajímavějším archeologickým nálezem z Azusy je zhruba 8 tisíc let starý mlecí areál s topeništi a kamennými deskami, užívanými k drcení semen a žaludů. Na místě se našly i velké hroty šípů, ale žádné kosti - zvířecí ani lidské.

Na dně přístavu ve Stockholmu byl objeven poměrně zachovalý vrak nákladní lodi z konce 14. století. Leží v bahně pouhých deset metrů pod hladinou a švédští archeologové plánují jeho vyzvednutí. Pokud nebude mít loď příliš narušenou kostru, měla by nakonec skončit v muzeu námořní archeologie ve Stockholmu. V něm je už od roku 1961 vystaven jiný ztroskotaný koráb - královská bitevní loď Vasa, která klesla na dno při svém prvním spuštění na vodu roku 1628.

Astronomické dalekohledy na zemském povrchu budou do čtyřicet let k ničemu, tvrdí Gerry Gilmore z Astronomického ústavu v Cambridgi. Může prý za to zvýšený letecký provoz. Za letadly zůstávají v ovzduší stopy kondenzovaných par, které se rozplývají jen pomalu a přispívají k tomu, že obloha je častěji zatažená. Na vině je i globální oteplování, kvůli němuž stoupá do ovzduší více vodní páry. Řešením by mohlo být přestěhování teleskopů na Antarktidu nebo přímo do vesmíru.

Katastrofu raketoplánu Columbia v únoru 2003 přece jen někdo přežil. Texaský vědec Robert McLean prozradil novinářům, že měl na jeho palubě zapečetěnou schránku se třemi bakteriemi, jejichž růst v beztíži chtěl zkoumat. Tyto bakterie nepřežily, překvapený vědec však v boxu našel černého pasažéra - bakterii Microbispora, která se do schránky musela dostat před jejím zapečetěním. Přestože byla při katastrofě vystavena teplotám přes 175 stupňů Celsia, neublížilo jí to. Další informace.

Na jihozápadě Egypta byl nalezen dosud největší známý saharský kráter po dopadu kosmického tělesa. Je široký 31 kilometrů. Vesmírné těleso, které ho vytvořilo, muselo mít v průměru více než kilometr a jeho dopad nepochybně způsobil lokální katastrofu. Kráter byl objeven s pomocí satelitního snímkování a experti mu dali arabské jméno Kabír, tedy "Velký". Právě vinou jeho rozlehlosti si dosud kráteru žádný z expertů nepovšiml. Další informace.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Vysíláno v Planetáriu 12/2006, 18. - 24. března.

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.