Novinky, zajímavosti, kuriozity

Ornitologové celého světa jsou nadšeni a ohromeni. V lesích v povodí řeky Mississippi v americkém státě Arkansas byl pozorován samec datla knížecího, ptáka, který byl už dlouho považován za vymřelého - poslední zpráva o jeho výskytu totiž pochází z roku 1944. Datlové knížecí obývali původně nížinné lesy na jihovýchodě Spojených států, ty však v první půli 20. století podlehly masivní těžbě dřeva. Nyní se zde lesní komplexy pomalu obnovují a s nimi, jak se zdá, vstali z mrtvých i datlové.Další obrázek

Přes celý Indický oceán, z Tasmánie do Jihoafrické republiky, migrují rok co rok vzácní albatrosi; jejich tříměsíční cesta je plná nástrah a mnozí z nich do cíle nedoletí. Stejně jako loni, i letos si bylo možné u jedné britské sázkové společnosti vsadit na vítěze. Sedmnáct vybraných albatrosů, označených čipy, čeká 9600 kilometrů dlouhá cesta; místo a datum startu je plně v jejich ptačí kompetenci. Výtěžek ze sázek dostanou nadace, které se věnují ochraně mořských ptáků.Další obrázky

Každý čtvereční metr povrchu naší planety absorbuje v průměru o jeden watt víc sluneční energie, než vysílá ve formě tepla zpátky do kosmu. Tuto nerovnováhu zjistili experti z americké NASA na základě dat, získaných z takřka 1800 automatů, které už pět let měří ve světových oceánech teplotu vody. Přebývající pohlcená energie podle vědců naši planetu skutečně otepluje a i nadále oteplovat bude. Není prý pochyb o tom, že hlavní příčinou jsou lidmi produkované skleníkové plyny.

V areálu nekropole faraona Tetiho u egyptské Sakkáry objevili místní archeologové skvěle zachovanou mumii z období 30. dynastie, tedy ze 4. století před Kristem. Ležela na dně šest metrů hluboké šachty v dřevěném sarkofágu a její nálezci jí považují za nejkrásnější dosud nalezenou mumii. Je totiž pokrytá zlatem a nádhernými malbami, které dosud neztratily svou zářivost a jas. Vědci mumii prozkoumají za pomoci tomografu a poté bude vystavena v sakkárském muzeu.

Pyramidy v egyptské Gíze byly kdysi zdobené barvami. Červeň získávali Egypťané z oxidu železitého, po jehož ložiscích pátraly v poušti vojenské výpravy. V okolí pyramid se našly střepy z nádob, označené pečetěmi faraona Chufua, které tvořily součást vybavení těchto hledačů. Z nápisů na nádobách vyplývá, že každá pátrací skupina sestávala ze 400 vojáků a určitého počtu kuchařů, kteří jim opatřovali jídlo. U pyramid bylo též nalezeno mnoho kožených vaků se zbytky oxidu železitého.

Jeskyně Turold u Mikulova na Břeclavsku je asi jedinou naší veřejně přístupnou jeskyní, kde si můžete prohlédnout stálou expozici o pravěkých zvířatech. V podzemí jsou tu k vidění kosti mamuta, pratura a medvěda, objevené v jeskyni minulý rok zcela náhodou speleology. Součástí expozice by měly být také informační panely, které jednotlivá pravěká zvířata návštěvníkům představí. Jeskyně Turold byla pro veřejnost otevřena loni, po dlouhých 35 letech, kdy se do ní nesmělo.

Lovec už pozoruje svou oběť. Americké sondě Deep Impact se podařil první snímek komety Tempel 1. Obě tělesa zatím dělí 64 milionů kilometrů. K jejich "blízkému setkání" dojde 4. července, kdy kometu zasáhne 350 kilogramů těžký měděný projektil, vystřelený sondou. Vzniklý kráter by měl odhalit prastarý materiál z počátku formování naší sluneční soustavy, skrytý v kometárním nitru. Snímky komety, pořizované sondou, pomáhají vědcům při korekcích její dráhy a navigaci.

31. května by měla být z ponorky v Barentsově moři odpálena do kosmu upravená balistická střela s experimentálním vesmírným plavidlem Cosmos 1. Jde o historicky první sluneční plachetnici, která se pokusí o kontrolovaný let s pomocí tzv. slunečního větru - proudu elektronů, protonů a dalších částic, vyvrhovaných Sluncem. Tlak slunečního větru sice není velký, ale předpokládá se, že by mohl plavidlům umožnit postupné získání poměrně vysoké rychlosti.

Sluneční tvář zdobila v uplynulém týdnu velká skvrna o průměru pěti Zemí, tedy viditelná i pouhým okem - pochopitelně vyzbrojeným speciálními brýlemi. V současnosti je už skvrna pozemským pozorovatelům skryta na druhé straně rotujícího Slunce. To se kolem své osy otočí zhruba za 25 dní; za polovinu této doby by skvrna mohla být znovu viditelná. Pokud nezmizí. Životnost slunečních skvrn je totiž dost nízká - několik hodin nebo dní, jen výjimečně vydrží několik měsíců.

ČTK/souhrn Frederik Velinský

Pravidelná rubrika Novinky, zajímavosti a kuriozity se vysílá na začátku každého Planetária.