Havel Cahera – kontroverzní utrakvistický a luteránský kněz první poloviny 16. století, rodák ze Žatce
Úskočný a hádavý kariérista. Převlékač kabátů. Tak se dnes historie dívá na rozporuplnou osobnost českého náboženského života první poloviny 16. století – Havla Caheru.
Narodil se kolem roku 1490 v Žatci do rodiny řezníka. Na pražské univerzitě získal titul mistra.
Začínal jako utrakvistický kněz v Litoměřicích, ale kvůli rozeštvávání lidí musel úřad opustit. V německém Wittenberku se pak seznámil se slavným Martinem Lutherem. Podle mnohých pramenů mu „padl do oka“ tak silně, že ho Luther doporučil Pražanům.
Cahera se stal v roce 1523 administrátorem strany pod obojí a farářem v Týnském chrámě. Později dokonce rektorem Karlovy univerzity.
Od utrakvismu přešel k luteránství – stal se nejvýznamnějším hlasatelem německé reformace u nás. Když se to králi Ludvíku Jagelonskému nelíbilo, Cahera se vrátil ke kališnictví a protestanty začal dokonce pronásledovat. Král ho ale nakonec i přesto z Čech vyhnal.
Havel Cahera se usadil v Míšni, odkud byl brzy vypovězen. Odešel do Norimberku, kde ho ale kvůli urážkám místních duchovních také nechtěli.
Zakotvit se mu podařilo v bavorském Ansbachu. Tam se znovu proměnil v luterána. Živil se prý jako hostinský a výrobce karet a hracích kostek.
Zemřel zde v roce 1545. Zanechal po sobě těhotnou manželku, pět dětí a špatnou osobní pověst.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.