Na Měděnci se železo a stříbro těžilo už od středověku

První písemní zprávy o obci z roku 1449 říkají, že se tam v té době těžily stříbronosné měděné rudy. Od roku 1520 pak byl Měděnec městečkem s privilegiem svobodného výkupu stříbra.

K Měděnci patří další čtyři části obce: Horní Halže, Kamenné, Kotlina a Mýtinka. V jeho správním území dříve stávaly také zaniklé vesnice Dolní Halže a Venkov.

Důl Měděnec. Vlevo těžní skipová věž|foto:Iveta Lhotská, MAFRA / Profimedia

Hornictví bylo hlavním zdrojem obživy pro většinu místních lidí až do poloviny 18. století. V letech 1817 až 1822 byla v Měděnci krajkářská škola. V polovině 19. století tam začala také výroba hraček a dřevěných hodin a později tam začala fungovat i továrna na textilní zboží.

Ve druhé polovině 20. století byl Důl Měděnec posledním místem v Československu, kde se těžila železná ruda. Její těžba tam byla definitivně zastavena v roce 1997.

Na vrchu Mědník stojí kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, kterou dal roku 1674 postavit vévoda František Julius ze Sachsen-Laenbergu jako poděkování za výnosy ze zdejších dolů. Každým rokem k ní přichází procesí, a to v září na Měděneckou pouť.