Historii a slávu Bílinské kyselky i Zaječické hořké představí lidem od března nové muzeum

Bílinská kyselka i Zaječická hořká patří už po staletí mezi světoznámé minerálky. I to chtějí v muzeu připomenout.

„Tady v těch vitrínách jsou zvětšeniny a digitální reprodukce chromolitografií, obrazů a fotografií z naší historie. Ještě k nim samozřejmě přibydou podrobné popisky,“ ukazuje manažer marketingu ředitelství zřídel Bílina Karel Bašta na nasvícené prosklené vitríny v suterénu budovy.

Ještě do nich nastěhují třeba lahve, do kterých se minerálka stáčela. „Měly by sem přijít i klasické vitríny, které budou stát na zemi jako stoly, ve kterých budou další artefakty – etikety, historické výkresy nebo knihy i geologické modely,“ doplňuje Bašta.

Emil Zátopek a Arnold Scherrer

Svoji vitrínu by tu časem mohl mít třeba i světově známý sportovec Emil Zátopek. Podílel se totiž na průzkumných vrtech při péči o prameny. „Byl přesunutý do pozice zaměstnance Geoindustria Dubí a účastnil se toho vrtání. Sehnali jsme i nějaké fotky s ním, takže to by byla také taková zajímavost. Určitě by tu mohl mít stojan i Arnold Scherrer, který zachraňoval prameny velkých lázeňských měst a obrovským způsobem pracoval také na záchraně Bílinské kyselky před dešťovou vodou,“ dodává Karel Bašta.

Prohlídka muzea Bílinské kyselky bude interaktivní – časem ji doplní i audioprůvodce.

V patře budovy, v jejímž suterénu muzeum sídlí, je i nový přednáškový sál. Ten vznikl v tovární hale, původně určené pro mytí lahví. Bude sloužit třeba pro konference balneologů, přednášky o historii lázeňství či těžby hnědého uhlí, a to pro veřejnost i školy.