Z dětství vzpomínáme na tuhé a dlouhé zimy. Co se s nimi stalo? Odpovídá meteorolog
Léta stále teplejší a sušší a zimy bez závějí – šálí nás naše paměť? Nebo se záplavy sněhu, které máme ve vzpomínkách na dětství skutečně pravidelně nekonaly? Žijeme v době klimatické změny? Pokud ano, co to pro nás znamená? O tom se bavíme s meteorologem Martinem Novákem z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.
Klimatická změna probíhá. Zvyšuje se nejen globální teplota, ale i teploty u nás. To znamená, že se snižuje šance, že se tu potkáme s větším množstvím sněhu.
„Těžko najdeme lepší důkaz než to, že většina měsíců, které prožíváme, je teplotně abnormální. Přestože je srovnáváme s tím nejčerstvějším normálem, tedy s roky 1991 až 2020, tedy už z doby, kdy samo o sobě už bylo tepleji,“ popisuje meteorolog.
Pravděpodobnost, že v nižších polohách bude sněžit, a že sníh vydří alespoň dva až tři týdny, je podle Martina Nováka malá.
„Vyšší teploty během Vánoc jsou jevem, který se, i když ne každý rok, objevuje. V tomto období totiž se mnohem častěji projevuje proudění z Atlantiku. Ten je teplejší, než je kontinent a vzduch, který se nad ním formuje, má v tu chvíli také vyšší teplotu,“ přibližuje.
Co způsobuje klimatickou změnu? Nastaly klimatické změny už někdy v minulosti? A jaký má vliv nedostatek sněhu na přírodu? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.