Ze Salzburgu do Kirchdorfu

Probuzení v hotelu v Salzburgu bylo plné překvapení. Televize na pokoji předváděla panoramatické kamery s nejkrásnějšími rakouskými horami, ovšem všechny byly v mlze nebo dokonce pod sněhem… A pohled z okna na oblohu, ten naznačoval, že dneska už se asi hezkého počasí nedočkáme. Dobře, nevadí, stačí když neprší. Ani se snídaní to nedopadlo obzvlášť dobře. Hotel sice nabízel snídani za šest eur, ale když jsme tam dorazili, došlo nám, že jsme se v tom zmatku během včerejšího příjezdu zapomněli na snídani nahlásit… Takže – nic.

Před devátou hodinou jsme se konečně definitivně vykopali z hotelu a nastalo velké leštění. Po včerejším dešti byla kola špinavá, ale nejen to, především potřebovala pořádně promazat. Bylo to docela veselé, sledovat pět chlapů, jak s hadříky a olejíčky obskakují a vymazlují své miláčky… A měli k tomu důvod: první hodinu cesty jim zabralo popojíždění po Salzburgu, no a kdo by se chtěl v tomto slavném mozartovském městě předvádět se špinavým kolem…

Bylo před jedenáctou, když jsme přejeli hranice mezi Rakouskem a Německem a přijeli k městu Bad Reichenhall. Před námi už se objevily v celé své kráse Alpy, zasvítilo sluníčko, obloha zmodrala – a najednou se zdálo, že Alpy, jak je znáte z neskutečně barevných prospektů, opravdu existují. Cesta se stočila na jihozápad a pokračovala v alpských údolích. Pokaždé, když už se zdálo, že za tímhle údolím už nic není, že končí, objevilo se další údolí, lemované po obou stranách pro nás neznámými impozantními dvoutisícovkami, třítisícovkami a i o trochu víc… Štíty podobné, a přitom stejně každý jiný, určitě má i každý své jméno a svůj úžasný příběh. Když mezi nimi jedete na kole a díváte se na zasněžené kamenné špice, napadá vás, jaké to asi je, dívat se z jejich vrcholů, tak nepochopitelně vysokých a dalekých, dolů na silnice. Jestlipak jsou ta auta z těch vršků vůbec vidět…?

Cíl dnešní etapy byl ve vesničce Kirchdorf, nedaleko vyhlášené letoviska Sankt Johann. Znají ho určitě i naši lyžaři. Ceny jsou tam ale takové, že najít přiměřeně levné ubytování se nám přímo ve městě nepodařilo. Ubytování v obrovském alpském stavení rodiny Huttmannů ale také nepostrádá velkou dávku romantiky. Výhled z oken do údolí a po obou stranách zase ty neskutečné kopce, které se v ničem nepodobají čemukoliv, co máme v Čechách…

Pětice cyklistů ujela ve čtvrté („odpočinkové“) etapě 78 kilometrů, dohromady už tedy mají v nohách 462 kilometrů – a jak dnes po dojezdu konstatovali, mají už vlastně za sebou čtyři devítiny cesty. Neboli – zítra budeme v polovině… Zítřejší pátá etapa povede z Kirchdorfu přes Innsbruck do tyrolského městečka Platten a měla by být 120 kilometrů dlouhá. Stoupání i sjezdy jsou téměř vyrovnané, mírně převažují sjezdy (610 výškových metrů) nad stoupáními (567 metrů).