Nejvyšší vodopád Česka najdete v Krkonoších. Z Pančavské louky padá voda desítky metrů
Krkonoše jsou nejen naše nejvyšší hory, ale najdete v nich i nejvíc českých vodopádů, včetně toho nejvyššího nebo chcete-li nejdelšího. Říčka Pančava padá z horní hrany Labského dolu, z rašeliniště Pančavské louky, dolů do údolí celých 148 metrů. Zajímavé je, že v době jarního tání se při jeho úpatí tvoří ještě jedno boční rameno, jehož výška je přibližně 162 metrů.
Za mimořádně příhodné podmínky pro tvorbu vodopádů vděčí Krkonoše tvrdému žulovému podloží, třetihornímu vrásnění a konečně i zalednění v době čtvrtohor, které zde zanechalo hluboká ledovcová údolí. A tak tu máme přírodní fenomén i v Evropě ojedinělý – hojný výskyt neobvykle vysokých vodopádů.
Za Pančavským vodopádem se můžete vydat buď na jeho začátek. Po červené turistické značce mezi Labskou boudou a mohylou Hanče a Vrbaty na Pančavskou louku s Ambrožovou vyhlídkou, ze které je navíc nádherný výhled na Labský důl, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu. Odtud můžete pozorovat, jak si voda strmým svahem razí cestu po kaskádách.
Anebo se můžete vydat naopak k místu jeho dopadu - do Labského dolu, a to po modré turistické značce ze Špindlerova Mlýna. Z Labského dolu je vodopád vidět v téměř celé jeho délce. Nejmocnější je pochopitelně zjara, při velkém tání sněhu, ale pozorovat ho můžete během celého roku. Procházka Labským dolem vám zároveň nabídne pohled na obnažené žulové skály s typickou kvádrovitou odlučností. S měnící se nadmořskou výškou můžete sledovat také různé vegetační stupně krkonošské flóry. Až na samém vrcholu, tedy na hraně Labského dolu, už je vidět nízká kleč. Je tu zkrátka jedinečná ukázka krkonošské přírody, kterou nikde jinde neuvidíte.
Název Pančavského vodopádu pochází patrně z německého výrazu pantschen - tedy šplouchat nebo cákat. Nachází se na nepříliš dlouhé, přibližně dvoukilometrové říčce Pančavě, která je prvním významnějším pravostranným přítokem Labe.
Vedle Pančavského patří k nejznámějším krkonošským vodopádům ještě Horní Úpský, Malý Labský či Mumlavský vodopád. Pančavský vodopád je však výjimečný ještě něčím jiným. Na rozdíl od ostatních vodopádů nemá takzvané vývařiště – tedy vyhloubenou skalní mísu, v níž se voda točí a je velkým nebezpečím například pro vodáky. Pančavský vodopád končí na skalnatém dně Labského dolu a energie dopadající vody se tak ztrácí mezi kameny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
