Největší sbírkou kamélií ve střední Evropě se pyšní Rájec nad Svitavou. Zdobí skleníky i zámek

25. únor 2024

Ve sklenících na zámku v Rájci nad Svitavou na Blanensku na jižní Moravě rozkvétají každý rok v únoru a březnu stovky kamélií. Návštěvníci se tak mohou přijít pokochat úchvatnými květy v široké paletě barev a tvarů. Zámečtí zahradníci zde pěstují na čtyři sta druhů kamélií. S počtem přesahujícím sedm set rostlin je rájecká kolekce největší ve střední Evropě.

Kamélie byly v 19. století oblíbenými květinami šlechty a majetnějších vrstev společnosti. Doba květu kamélií připadá na únor a březen, tedy na plesovou sezónu, během které byly nádherné květy vítanou ozdobou šlechtických sídel, zimních zahrad i plesových rób. Kamélie ovšem potřebují chladnější prostředí, a tak s nastupující oblibou tropických druhů rostlin a vyhřívaných skleníků tyto bohatě kvetoucí keře postupně šlechtická sídla opouštěly.

V zámeckém zahradnictví v Rájci nad Svitavou se však sbírku kamélií podařilo nejen udržet, ale postupně ji rozšířit na největší kolekci kamélií ve střední Evropě. Základem bylo 85 matečních rostlin přivezených v roce 1973 z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy. Většinu těchto rostlin se zahradníkům podařilo dopěstovat dodnes.

Během následujících let se sbírka rozrostla o dalších 150 klasických odrůd, které doplnily unikátní rostliny, zprvu náhodně, posléze záměrně křížené. V současnosti zámečtí zahradníci opečovávaní v Rájci nad Svitavou na čtyři sta druhů kamélií.

Kamélie nejhojněji rozkvétají během února a března

Každý rok v únoru a březnu se zámecké skleníky v obci Rájec-Jestřebí otevírají pro veřejnost. Během první poloviny března pak zahradníci převážnou část sbírky přemístí do interiéru zámku a kaméliemi vyzdobí první prohlídkovou trasu, která se nachází v přízemí zámku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.