Nejmladší českou sopku Komorní hůrka najdete na Chebsku

30. červenec 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sopečné lipoly nezapřou svůj původ

Sopečný popel, prach i lávu – to všechno můžete obdivovat na naší pravděpodobně nejmladší sopce – Komorní hůrce v západních Čechách. Když se řekne mladá sopka, skoro to vypadá, že vyhasla teprve nedávno. V geologickém kalendáři tomu tak opravdu je. Nedávno znamená někdy před 400 až 600 tisíci let. A ještě opravdu nedávno se vedly spory o to, jestli Komorní hůrka vůbec sopka je.

Komorní hůrka na Chebsku je poměrně nenápadný stromy zarostlý kopeček převyšující okolní terén jen o několik desítek metrů. Odpradávna ale přitahoval pozornost lidí. A dlouho se nevědělo, jak vlastně kdysi nezalesněný kopec vznikl. Na prokázání sopečného původu Komorní hůrky má překvapivě největší zásluhu básník Johann Wolfgang Goethe.

Málokdo ví, že se náruživě věnoval geologii a zkoumání přírody. Podařilo se mu přesvědčit hraběte Kašpara Šternberka, aby zafinancoval ražbu průzkumné štoly. Díky ní se záhy skutečně podařilo dosáhnout zkamenělého čedičového jícnu sopky a bylo po dohadech o původu magické Komorní hůrky. Na památku tohoto objevu má na jedné ze skal J. W. Goethe dokonce malý památník.

Skála s pametní deskou věnovanou básníkovi a badateli Goethe

Ražbu průzkumné štoly dodnes připomíná kamenný portál vstupu do podzemí v úpatí Komorní hůrky. Není ale jisté, zda je to skutečné místo tehdejší průzkumné štoly z roku 1834. Podle některých odborníků jde o repliku. Na místě to sami nezjistíte, protože štola je po pár krocích zaslepená.

Cestou na vrchol sopky, který dnes není kromě vyšlapané cestičky tak úplně jednoduché najít, uvidíte charakteristickou ztuhlou lávu v podobě skal. Skoro to budí dojem, jako by se tu proces výroby země zastavil teprve včera. Na první pohled poznáte, že jde o trochu jinou skálu – má totiž bublinky. Svůj vulkanický původ Komorní hůrka prostě nezapře.

Portál vstupu do průzkumné štoly

Jámy vypadající jako krátery tu vytvořil člověk

V horní části kopce narazíte na nápadný asi 20 metrů široký „kráter“. Není to skutečný kráter, ale pozůstatek těžby sopečného prachu. Ještě poměrně nedávno se používal při úpravě cest. Místo prohlubně je kompletně zarostlé a nic z jeho podloží tu neuvidíte. Kopat se tu samozřejmě nesmí – Komorní hůrka je od roku 1951 Národní přírodní památkou.

Na dalším místě v úpatí Komorní hůrky je ještě jeden mnohem větší kráter, připomínající spíš vesnické fotbalové hřiště. I ten ale vznikl lidskou činností – těžbou. Celá plocha je prokvetlá obrovským množstvím květin. Botanikové tu napočítali přes sto druhů včetně vzácných orchidejí. Je to díky čedičovému složení podloží, které mají rostliny rády. Některá místa kolem lomu jsou ale naštěstí obnažená a tak alespoň tady můžeme nahlédnout do sopečné kuchyně.

Velká prohlubeň vznikla těžbou sopečného prachu

Uvidíte tu různobarevné asi centimetr až dva velké úlomky materiálu, který tu vyvrhla a zanechala sopka. Někomu možná budou hnědé, černé a červenohnědé sopečné lapily připomínat obyčejnou škváru. A v podstatě to tak i je. Jen je vyrobila opravdu velká přírodní vysoká pec – sopka Komorní hůrka na Chebsku.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3026.846407653647!2d12.336732189868606!3d50.10025184881442!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x3fe430000e29a514!2zS29tb3Juw60gaMWvcmth!5e1!3m2!1scs!2s!4v1406658595557" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio