NEJ Ústeckého kraje: Největší synagoga v Čechách stála až do roku 1939 v Teplicích
V Teplicích, v ulici Chelčického, se až do roku 1939 nacházela největší synagoga v Čechách. Aby ne, když židé byli na přelomu 19. a 20. století největší a nejvýraznější menšinou města.
Teplice, ostatně jako celé severní Čechy, mají dlouhou tradici židovského osídlení. První zmínka o Židech z Teplic pochází z roku 1414.
Židé v Teplicích byli, podle běžné praxe, soustředění až do roku 1781 v ghettu – tedy v židovské čtvrti, která stávala jihovýchodně od hlavního náměstí.
Židů v Teplicích přibývalo, podle odhadů zde ve 30. letech 20. století žilo na 6 000. Původní stará synagoga přestávala stačit, proto byl roku 1879 ustanoven tzv. „Spolek pro výstavbu teplického židovského chrámu“, který měl za úkol nashromáždit dostatečný finanční obnos potřebný ke stavbě nové reprezentativní synagogy. Předběžné náklady na stavbu byly vyčísleny na 100 000 zlatých.
Stavět se začalo o rok později, v březnu 1880. Práce na nové synagoze byly dokončeny o dva roky později, v červnu 1882.
„Spořádaný průvod členů obce, provázený i mnohými občany města, se za krásného počasí vydal na symbolickou cestu od staré synagogy v bývalém ghettu k nové synagoze. Slavnostnímu otevření přihlíželo přes 2 000 občanů, následovalo samotné vysvěcení chrámu. Tak popsal dobový teplický deník velkou slávu při otevření nové teplické synagogy zvanou templ.
Svému účelu stavba sloužila pouhých 56 let. V noci ze 14. na 15. března 1939 byla synagoga vypálena a srovnána se zemí místními zfanatizovanými sudetskými Němci.
Související
-
Terezín žil o víkendu fotbalem. Vzpomínalo se na fotbalovou ligu, kterou hráli Židé v tamním ghettu
Na fotbalovém hřišti v Terezíně se o víkendu hrál neobvyklý turnaj. Konal se jako připomínka „terezínské ligy“, která se tam hrála během 2. světové války.
-
Jirkov odkoupil budovu bývalé synagogy. Chce v ní připomínat...
Jirkov na Chomutovsku odkoupil od soukromého vlastníka budovu bývalé synagogy. Teď je v ní sběrna surovin. V budoucnu chce město historickou budovu opravit a mimo j...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
