NEJ Ústeckého kraje: kostel bez věže
Kostel svatého Karla Boromejského je jeden z pěti kostelů ve Varnsdorfu. Velký novogotický katolický kostel v jižní části města patří mezi nejzajímavější památky ve městě. Chybí mu totiž chybí věž, která nebyla dostavěna.
Kostel svatého Karla Boromejského je jeden z pěti kostelů ve Varnsdorfu. Kostel navrhnul místní architekt Anton Möller a podle historiků probíhala jeho stavba velmi rychle. Základní kámen byl položen 23. května 1904, do konce roku byla stavba dokončena do výše oken.
K vysvěcení kostela došlo 3. září 1911 i přesto, že nebyl zdaleka dokončen. Kostelu totiž stále chyběla hlavní věž. Dostavba věže zřejmě překazila první světová válka a nedostatek financí.
Po druhé světové válce začal kostel svatého Karla Boromejského chátrat. Kostel bez věže, jak je znám široko daleko, ale nakonec nezpustl. Od roku 1958 je totiž chráněn jako kulturní památka České republiky.
V roce 1992 byl v kostele instalován největší zvon zvonařské dílny rodiny Dytrychovy v České republice. Zvon sv. Kříže, Barnabáše a Alexeje váží 2550 kg.
Související
-
NEJ Ústeckého kraje: jeden z největších dochovaných větrných mlýnů
Větrný mlýn Světlík je jedním z největších dochovaných větrných mlýnů v Česku, Zároveň je i jediným tzv. „holandským“ mlýnem s dochovaným technickým vybavením v Čechách.
-
NEJ Ústeckého kraje: druhý nejprudší lyžařský svah v České republice
Nejznámějším centrem sjezdového lyžování na Teplicku je lyžařské středisko na Bouřňáku. Je tam šest sjezdovek – jedna z nich je druhou nejprudší v České republice.
-
NEJ Ústeckého kraje: Červený kostel aneb První „panelák“ v Česku
Možná jste to nevěděli, ale ústecký Kostel apoštola sv. Pavla, který všichni znají spíš jako „Červený kostel“, je vlastně panelák. A to vůbec první u nás. Jak je to možné?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
