Na Žatecko míří každý rok víc turistů. Láká je Chrám chmele a piva a památky

Chmelový maják a Chmelařské muzeum - Žatec
Chmelový maják a Chmelařské muzeum - Žatec

Zhruba dvojnásobný počet turistů oproti roku 2012 přijel na Žatecko v loňském roce. Zjistili to datoví novináři Českého rozhlasu na základě záznamů Českého statistického úřadu. Lidí, kteří si na mapě jako turistický cíl vyberou právě tento region, každoročně přibývá.

„Zatím jsme byli jen na Chmelovém majáku. Je to výborné,“ říká Štěpánka Synková, která jako jedna z tisíců návštěvníků města Žatce zamířila do Chrámu chmele a piva.

Lidí každoročně přibývá, jak ze své zkušenosti potvrzuje Radek Vais, který v rozsáhlém areálu pracuje tři roky jako průvodce. „O práci máme postaráno, každý rok jich přibývá. Nejvíc jsou překvapeni z Chmelového majáku nebo simulovaný let balónem nad Žatcem s 3D brýlemi, z toho jsou nadšeni,“ konstatuje Vais.

Vedoucí informačního centra města Sabina Řezáčová zmiňuje, že Chrám chmele a piva, který funguje od konce roku 2010, patří mezi největší lákadla města.

Žatec, bývalý pivovar Dreher, pohled od východu, 2005

„Můžeme nabídnout mnohem víc – Žatec má pár nej – například nejmenší chmelnici na světě, hrob nejstaršího pivaře, největší chmelařské muzeum na světě… Chmelařské technické památky jsou to, co dělá město jedinečným,“ vysvětluje Řezáčová.

Město věří, že se dostane na seznam UNESCO

Žatec už podal žádost o vstup do UNESCA a nyní očekává příjezd hodnotících komisařů. Její schválení je hlavní prioritou v oblasti rozvíjení turismu. Radnice kvůli tomu stále pracuje na zlepšení zázemí pro přijíždějící návštěvníky.

Od příští sezóny jim proto bude sloužit nový informační systém, který popisuje místostarosta Jaroslav Špička z hnutí Volba pro město: „Mimo turistických ukazatelů bude hlasový průvodce ve třech jazycích – češtině, angličtině a ruštině, a budeme mít také průvodce v Braillově písmu.“

Na Žatecku se ale rozvíjí i turistické cíle v okolí města. Například nedaleká malá víska Siřem má od tohoto víkendu novou Galerii Franze Kafky. Spisovatel tam právě před sto lety žil osm měsíců u své sestry na statku, ale v obci o tom dosud nebyla žádná připomínka. Vznik galerie inicioval fotograf Jan Jindra spolu s Juditou Matyášovou, kteří čtrnáct let mapovali místa, která Kafka navštívil.

Studenti plzeňské univerzity nafotili snímky na téma Kafkova Doupěte. Tato část výstavy se bude každou sezónu obměňovat, tak aby nabízela stále i něco nového. Galerie Franze Kafky doufá, že se také zařadí mezi hojně navštěvované turistické cíle regionu.