Na počátku mého zájmu o pouť Čechů do Brazílie byla rodinná historie, říká zakladatel Muzea vystěhovalectví Petr Polakovič

28. září 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Muzeum vytěhovalectví do Brazílie, reklama lodi

Karneval, Pelé, káva a taky Letní olympijské hry 2016. A také nová vlast pro tisíce lidí z Čech a Moravy, zejména po zániku poddanství v roce 1848 – to všchno je Brazílie. Kontakty se střední Evropou bychom ale našli ještě hlouběji, v roce 1817 si Marie Leopoldina Habsburská vzala za manžela portugalského prince, který se později stal prvním brazilským císařem.

„V roce 1996 jsem se jako ekonom dostal s obchodní misí do Brazílie a oživil jsem si v paměti zasunutou vzpomínku, že nějací předci se kdysi do Brazílie vystěhovali. Chodil jsem po Sao Paulu a díval jsem se na tváře lidí, který z nich by mohl být potomkem mých předků,“ vzpomíná s úsměvem ing. Petr Polakovič.

„Začal jsem pak pátrat po rodině a došel jsem až k praprababičce z rodiny Herbe a přes kontakty, nejdřív s českým a pak i německým konzulátem, jsem se dostal až k městečku Blumenau ve státě Santa Catarina, kde skutečně potomci rodiny Herbe žili a žijí.“

Znát historii a své evropské kořeny pak začalo mít zájem víc lidí, a tak pomalu vyplouvají staré rodinné příběhy. Nebylo jich málo, v 19. století se za půdou z Čech vystěhovaly tisíce lidí, Čechů i Němců.

Našli bychom i „lovestory“ hodnou filmového zpracování – následník brazilského trůnu Pedro, student na vídeňské vojenské akademii byl pozván na prázdniny ke spolužákům Dobrzenským a na první pohled se zamiloval do jejich sestry Elišky. Komtesa Eliška sice nepocházela z té nejmodřejší královské krve, ale Pedro si ji vyvzdoroval, svatba se odehrála ve francouzských Versailles a část života pak prožili i v Brazílii.

Nejen portrét krásné Elišky najdete v Muzeu vystěhovalectví do Brazílie v osadě Náhlov nedaleko Stráže pod Ralskem.

Spustit audio