Myčku z bublifuku i molitanový hřbitov ocenila porota dobrovolnické ceny Křesadlo 2015

Dobrovolnické centrum v Ústí nad Labem cenu Křesadlo udělovalo už po čtrnácté a sešlo se asi nejméně návrhů, jen jedenáct.

I tak podle ředitelky centra Lenky Černé nebylo snadné vybrat vítěze: „Pro někoho může být jedenáct málo, pro někoho hodně, ale pro nás je podstatné, že se sešlo jedenáct kvalitních příběhů Ústeckého kraje,“ vysvětluje.

Každého z oceněných plnému Císařskému sálu ústeckého muzea představil ten, kdo je nominoval. Například Štěpánku Zimovou z Teplic navrhl ředitel dětského domova v Tuchlově u Bíliny Jan Blažek.

Děti z dětského domova třeba nemají rodiče, ale mají tetu Štěpánku

„Potřebují děti něco doučit? Potřebujeme sehnat sponzora nebo zajistit pro dítě Vánoce mimo dětský domov? Na to všechno u nás zavoláme Štěpánku,“ říká Jan Blažek s vděčností.

Štěpánka Zimová jezdí do dětského domova v Tuchlově jednou až dvakrát týdně. „Můžu tam dávat lásku všem dětem a brát si je ven na výlety – od těch nejmenších až po ty nejstarší. S velkými jedeme třeba do posilovny nebo hledáme kešky,“ popisuje, jak dětem přizpůsobuje program.

Dobrovolníci převzali cenu Křesadlo 2015|foto: Gabriela Hauptvogelová

Jak zklidnit rozjívené děti? Udělejte jim hřbitov!

Dětem se věnuje i další oceněný Tepličan, Martin Karpíšek. Do rodinného centra Větrník začal chodit se svými dětmi před jedenácti lety. A i když už odrostly, chodí tam pořád.

„Jsem tam každý pátek. Maminky jsou tam s nimi a já je jen navádím, jak by si mohli hrát nebo co spolu dělat,“ říká skromně. „Máme tam spoustu hraček. Například molitanové kostky, z kterých lze postavit cokoli – třeba myčku aut, kterou děti projíždějí a fouká se jim tam bublifuk,“ vysvětluje svůj tip, jak zabavit děti.

Jednou prý byl v centru takový ruch, že Martina Karpíška napadlo udělat molitanový hřbitov. „Děti se do toho tam vžily, že dvacet minut bylo úplně ticho, protože i hrály na mrtvolky. Až jedno dítě napadlo, že bude zombie. A bylo po idyle,“ usmívá se.