Minietiketa: oslovování potenciální tchyně

23. leden 2013

Velmi zajímavý dotaz jsme dostali od paní Jindry z Litvínova. „Mám snoubence, chodíme spolu už tři roky, on často mluví o svatbě a já pořád váhám. Jeho matka mě na poslední návštěvě ve dveřích při odchodu vyzvala, abych jí říkala „maminko“. Uvedlo mě to do obrovských rozpaků, připadá mi trochu divné jí takhle oslovovat, když ještě nejsem vdaná a taky mi to nesedí z jiných důvodů – maminku mám jen jednu a to je ta moje. Můžu takové oslovení odmítnout?“, říká Jindra.

Milan Knotek, znalec etikety: „Etiketa říká, že bychom měli lidi oslovovat mimo jiné tak, jak si sami přejí – někdo chce „pane doktore“, jiný třeba „Jarmilo“ nebo „slečno“, apod. Nicméně tohle je dost specifický a určitě nesmírně ošemetný případ, jak společensky, tak vztahově. Pokud Jindra nechce svou možná budoucí tchyni takto oslovovat, nějaká cesta existuje, ale musí se to udělat citlivě, řešení určitě najdeme.“

Alena Perková, moderátorka: „Tak co byste konkrétně Jindře poradil?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Jindře bych v první fázi určitě nedoporučoval vymlouvat se na to, že tak intimní oslovování není na místě, protože se snoubencem ještě nejsou svoji. Až se vezmou, tak bude její tchyně automaticky předpokládat, že jsou naplněny všechny podmínky k tomu, aby jí říkala „maminko“ a Jindra se může dostat pod mnohem větší tlak. Jindře nezbývá nic jiného, než matce snoubence opatrně vysvětlit, že si jí jako člověka velice váží a stojí o dobré vztahy s ní, ale že jí toto oslovení nepřipadá přirozené. Může klidně argumentovat tím, že takové osobní oslovení si chce nechat jen pro svoji maminku a poprosit, aby to druhá strana pochopila.“

Alena Perková, moderátorka: „Já myslím, že normální člověk by to pochopit měl…“

Milan Knotek, znalec etikety: „Taky si to myslím. Když bude Jindra takhle pravdivě argumentovat, nedopustí se žádného prohřešku vůči pravidlům společenského chování. Já bych v případě tchyně rozhodně její upřímnost ocenil.“

Alena Perková, moderátorka: „Oslovení „maminko“ a „tatínku“ v případě tchyně a tchána se ale už moc nepoužívá.“

Milan Knotek, znalec etikety: „Ano, je to taková „norma minulosti“, vidíme to třeba často ve starých televizních seriálech. Kdysi to bylo poměrně častou součástí společenské, přesněji řečeno rodinné interní komunikace, ale dnes už jsme opravdu někde jinde. Ale Jindra může být v klidu – pokud chce její budoucí tchýně, aby jí říkala maminko, je to důkazem její přízně, velkých sympatií, což, přiznejme si, není všude úplně obvyklé.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.