Metelkův betlém se po třech letech vrátil do libereckého muzea. V klimatizované vitríně

„Betlém je osvětlený klasickými žárovkami. Ty nové mají bílé, studené světlo, to já nemám rád. V chalupách, kde betlémy bývaly, se svítilo petrolejkou, to bylo taky měkké žluté světlo,“ ukazuje osvětlený betlém jeho restaurátor Kamil Andres.

V roce 2014 bylo nutné celý betlém rozložit, převézt do jeho dílny v Třebechovicích., a tam znovu sestavit.

„Nastavoval se celý korpus, převody, každá mechanika… Nemá to ložiska, ty hřídelky jsou uloženy v dřevěných bocích, a protože byly namáhané, musely se tam dát mosazná futýrka… Pořád to ale musí být v duchu toho Metelky,“ popisuje obtíže restaurování tohoto unikátního betlému Andres.

Metelkův mechanický betlém|foto: Eva Malá

Betlém v „akváriu“ vydrží déle

Po zrestaurování se betlém uzavřel do skleněné kapsle, aby měl optimální vlhkost vzduchu a vydržel co nejdéle.

„Ti autoři většinou k přenosu pohybu používali provázky, nitě nebo dřevěná táhla. To všechno poměrně rychle podléhá stabilitě relativní vlhkosti. Proto tu opravdu musíme udržovat tu vlhkost mezi 55 a 60 %,“ vysvětluje Kamil Andres.

Betlém začal zřejmě v 50. letech 19. století stavět Jáchym Metelka ze Sklenařic na Semilsku.

„Stavěl se jako vlaštovčí hnízdo. Každý rok v té světnici přibýval kousek. Neměl tedy jednotný záměr a byl z prostředků, které ten stavitel měl… Stavěl se takto až do smrti autora, do roku 1902,“ doplňuje kurátorka muzea Bohunka Krámská.

Betlém je dnes široký 3,5 metru a až na malované Jáchymovo pozadí je dílem jeho syna Václava Metelky.