Luděk Bukač, hokejová legenda a ústecký rodák

Na kontě v nejvyšší soutěži má 330 zápasů a 153 gólů – hrával za Motorlet, později za Spartu a Duklu Jihlava. V reprezentaci odehrál v první polovině 60. let jen 30 zápasů, ve kterých vstřelil 11 gólů. I přesto si ale ze světových šampionátů odvezl stříbrnou a bronzovou medaili.

Na zlaté placky si počkal, až když se stal trenérem národního týmu – tu první získal na mistrovství světa v Praze v roce 1985, druhou o 11 let později na začátku zlaté éry generace Jágrů, Reichlů a dalších. S československým manšaftem posbíral v 80. letech ještě několik dalších medailí, a to i na olympijských hrách.

Působil také jako trenér týmu Rakouska, se kterým se zúčastnil Zimních olympijských her v roce 1988. Potom vedl i Němce, které na olympiádě v roce 1992 dovedl k 6. příčce.

Když se Luďka Bukače zeptali, proč už naši hokejisté medaile skoro nevozí, odpověděl, že jim chybí cit a přirozenost – tedy schopnost řešit herní situace vlastní invencí. Schází prý jim i tvořivost, pohotovost a moment překvapení. „Hráči nyní hrají rozumem, místo toho, aby hráli emocí,“ řekl v jednom z posledních rozhovorů.

Luděk Bukač zemřel 20. dubna 2019 ve věku 83 let na komplikace spojené s oboustranným zápalem plic. V oblasti hokejové teorie byl všeobecně považován za světovou špičku.