Lev Thun Hohenstein – politik Rakousko-Uherska a šlechtic z Děčína

V raném mládí získal špičkové vzdělání. Po vystudování pražské právnické fakulty sbíral zkušenosti po celé Evropě.

V letech 1847 – 1848 působil jako guberniální rada v Haliči a při vzbouření lidu ve Stanislavy přišel málem o život.

Pak byl jmenován prezidentem zemské vlády v Čechách a přední vlastenci, se kterými se přátelil, do něj vkládali velké naděje. Ty se ale nakonec nenaplnily, protože Lev Thun jejich snahy považoval za přehnané. Vlastenecké hnutí mělo podle něj spíše politicko-revoluční obsah, než národnostní.

Když v roce 1848 vypuklo v Praze ozbrojené povstání, kterým vyvrcholil celý revoluční proces, odhodlaný Lev Thun chtěl vzbouřence svou autoritou uklidnit. Radikální studenti ho ale ihned zajali a uvěznili v Klementinu. Z funkce prezidenta Českého gubernia byl krátce nato odvolán.

Jedenáct let pak zastával post ministra kultury a vzdělávání. Po německém vzoru se zasloužil o řadu reforem ve středním a univerzitním školství. Pro české obyvatelstvo založil tzv. reálky. Češi ho už ale později neměli rádi.

Jako politik zastával hrabě Lev-Thun konzervativní postoje. Byl jedním z prvních zakladatelů Matice české a čestným členem Akademie věd. Zemřel bezdětný ve Vídni v roce 1888.